Dílny musí děti bavit. Nebudou už okopávat záhony, ale tisknout kryty na telefon, říká Havlíček

děti dílny dílna
děti dílny dílna
Dílny a pozemky patřily dříve mezi samozřejmé součásti výuky na základních školách. Hoblování, rašplování a okopávání záhonů v průběhu devadesátých let ze základních škol zmizelo, nyní se ale možná vrátí. „Musí to ta děcka chytnout, bavit je to,” říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Hned poté, co byla zpráva o návratu dílen a pozemků do osnov oznámena, se objevily ne vždy pozitivní reakce. Právě naopak, mnohé se nesly v duchu, proč v dnešní době neučit něco modernějšího.

Podle Havlíčka by devět lidí z deseti naopak uvítalo praktickou výuku. „Možná je to tím, že to ne vždy bylo správně interpretováno. Cílem není zavést klasické dílny a pozemky, jako jsme je realizovali před třiceti lety. V současné době nám jde o to, aby se zavedla praktická výuka spíše na bázi polytechnické výuky, aby si děti vyzkoušely ruční práce ve spojení s novými technologiemi,” říká předseda.

Dědečkovy montérky


Nemá cenu jim stále opakovat, že řemeslo má zlaté dno a vzpomínat na dědečkovy montérky. Smysl má to propojit s něčím, co je baví. Karel Havlíček

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar napsal na Twitteru, že takzvané dílny by měly být součástí výuky. Jen je v nich potřeba učit základy programování, 3D tisk a ovládání dronů spíš než okopávat záhonky.

S tím Havlíček souhlasí. „Pozemky jsou spíše třešnička na dortu, benefit, kdy se škola může rozhodnout, jestli se nevydá alternativní cestou, ale pravděpodobně není možné očekávat, že by školy ve městech byly schopny nabídnout výuku na bázi pozemku,” podotýká.

„Klasická praktická výuka musí být spojena s novými technologiemi, ale neopomíjejme ani práce manuálního charakteru. Není smyslem, abychom z toho udělali hodiny klasické výpočetní techniky. Musí to být propojené, musí to ta děcka chytnout, bavit je to. To je jeden z důvodů, proč se méně hlásí na technické obory. Nemá cenu jim stále opakovat, že řemeslo má zlaté dno a vzpomínat na dědečkovy montérky. Smysl má to propojit s něčím, co je baví,” vysvětluje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Kryty z 3D tiskárny

Jak by mělo zavádění praktických předmětů vypadat? „To už je v kompetenci ministerstva školství. S požadavkem jsme nepřišli poprvé, rozjednali jsme to už v roce 2016. Nyní s novou vládou na nic nečekáme, opět jsme to otevřeli. Je to přání dětí, které studují na školách, rodičů i učitelů. Podle našeho průzkumu to chce 84 procent pedagogů v základním školství,” odpovídá Havlíček.

Zakladatelé sdílené dílny. Zleva: Petr Pežina a Vojtěch Bekárek

Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků chce změnu v technickém směru devět z deseti lidí. „Troufám si tvrdit, že v době, kdy je naše ekonomika z více než třetiny závislá na průmyslu a technických profesích, není na škodu, aby se děti učily manuálním pracím ve spojení s Průmyslem 4.0,” říká její předseda.

„Když jsem byl malý, stloukali jsme v dílnách budky pro ptáky, generace mých dětí tam pravděpodobně bude vyrábět kryty na mobilní telefon a tisknout na 3D tiskárně. Manuální zručnost tam ale také musí prokázat,” podotýká Havlíček.