Dezinfekce celých pláží nemá žádný smysl a navíc k ní dochází přirozeně

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Chorvatsko, moře, dovolená, koupání, pláž, léto, sandály, žabky, cestování, ilustrační foto

Ekologové kritizují používání chemických prostředků ve volné krajině. Mohou poškodit ekosystém a na plážích zahubit bezobratlé živočichy. Některá světová letoviska přesto slibují, že budou denně dezinfikovat nejen lehátka, ale dokonce i celé pláže.

Na pozadí Atlantického oceánu defilují silné stroje, na svých zádích mají v zemědělství běžná postřiková zařízení. V nich je ale místo hnojiva 2procentní roztok bělidla – chlornanu sodného. Samospráva andaluzské vesnice Zahara de los Atune se tak 25. dubna rozhodla bojovat pomocí dezinfekce pláže proti koronaviru.

Už tehdy okamžitě reagovali ekologové například z dobrovolnického sdružení Trafalgar a důrazně upozornili na to, že akce může mít negativní vliv na vývoj bezobratlých živočichů, tedy na rybolov. Může také ohrozit místní ptactvo. Samospráva obce se posléze za tuto dezinfenkci pláže omluvila.

Nápad to ale nebyl ojedinělý. V pátek 15. května popisovala v našem vysílání Maria Nemčič situaci na makarské riviéře: „Dezinfikovat pláž po sezóně bylo běžné, teď se zdá, že to bude každodenní praxe.“

Opalovat se na Savu...

Zatím není jasné, jestli se podobný návrh pravidel objeví i v závazných nařízeních pro jednotlivá letoviska. Pravděpodobně by se pak doporučoval chlornan sodný, bělidlo, které bylo použito už ve Španělsku. Tento prostředek u nás známe jako Savo. Podobný slabý roztok podle Světové zdravotnické organizace proti koronaviru sice zabírá, ovšem pouze při správném dávkování a aplikaci.

„O koronaviru se toho zatím tolik neví,“ říká Věra Melicherčíková z Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci. „Každopádně se nejprve musí provést mechanická očista povrchu od špíny a až poté se může aplikovat dezinfekce.“

Případné úřední pokyny by tedy měly obsahovat přesně specifikované dezinfekční postupy. Postřik je každopádně z tohoto hlediska dost problematický, jde zejména o správné dávkování.

Podobné akce se snadno mohou stát jen prázdným gestem v boji proti koronaviru.

Studie dlouhodobého vlivu chlornanu sodného chybí

„Problém je ve vzniku chlorovaných uhlovodíků, které mohou být potenciálně karcinogenní,“ říká Jan Frouz, specialista Ústavu pro životní prostředí Přírodověcké fakulty UK. „Dezinfekce v místech, kde hrozí nějaké akutní lokální nebezpečí, je jistě žádoucí.“

Snažit se sterilizovat velké části přírody ve snaze zbavit se jediného agens je ale kontraproduktivní.

Jan Frouz

Pro sanitaci uzavřených prostor nebo měst už existují odborné podklady, se sanitací přírody v podobných měřítcích se zatím nikdy neexperimentovalo. „Nemusíme se bát, že by jediný postřik zředěným chlornanem způsobil ekologickou katastrofu,“ uklidňuje Frouz. „Ale nemáme dost studií zabývajících se toxicitou aktivní složky bělidla pro nějaké rozsáhlé používání. Pokud to není nutné, aplikaci tun takové látky bych velmi rozvážil,“ dodává odborník.

Významný vliv na dezinfekci pláží má samozřejmě i UV složka slunečního záření, takže pláž je poměrně sterilní i bez chlornanu sodného. Na dotaz Českého rozhlasu po případné dezinfekci pláží reagovala tímto argumentem i Asociace řeckých hoteliérů. Podle nich se v jejich zemi s žádnou chemií na plážích nepočítá.

Spustit audio

Související