Devátá třída má smysl, tvrdí Mazancová. Šmahel: Zrušení nejde stavět na tom, že ušetříme 50 miliard

Stačilo by osm let na to, aby děti dostaly základní vzdělání v tom rozsahu, jaký doba vyžaduje? 

Petra Mazancová: Myslím, že by to asi relativně stačilo. Myslím, že od školy chceme trochu víc než jenom poskytnout základní vzdělání, ale že škola má v současnosti daleko větší přesah.

Takže nám ani tak nejde o to, jestli do nich ty znalosti takzvaně nacpeme za osm, nebo za devět let, ale jestli je s nimi naučíme pracovat. Jestli jim pomůžeme se zorientovat v tom, co by v životě chtěly, jestli odhalíme jejich silné stránky. Proto si myslím, že ta debata se vede špatně.

Čtěte také

Ministr Plaga: Zrušení devátých tříd není na pořadu dne. Úspora nefunguje, líbivá čísla jsou nepravdivá

Martin Šmahel: Já se přikloním k paní Mazancové, protože osm let je nějaký čas. Devět let je také nějaký čas. Co se obsahu týče, dá se řada věcí škrtnout, dělat jinak.

Nelíbí se mi ale jedna věc. Není možné to stavět na tom, že ušetříme 50 miliard. Na tom to nestojí.

Ale že se tady otevírá debata, jestli stačí, nebo nestačí osm let ve škole a jestli systém, který tady dnes funguje, je moderní, spolehlivý a má nějakou budoucnost? Jsem rád, že se letní vody rozvířily a že se o tom bavíme.

Už v loňském roce přišla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) s jiným návrhem. Ten už je trošku víc rozpracovaný a má obrysy, které jsou jasné a srozumitelné.

Povinná střední škola?

Právě proto mě překvapuje, že paní Mazancová říkala, že osm let by možná stačilo, protože vy jste nesouhlasila ani s modelem, který navrhovala paní Zajíčková. Ta rovněž chtěla zkrátit základní školu na osm let, ale její koncept zahrnoval ještě povinné dva roky středoškolského vzdělání. Tak jak je to?

Mazancová: Já jsem s tím nesouhlasila, protože si myslím, že ten koncept je tak velký zásah do systému, že by se tam muselo mnoho vyřešit. On vám prodlouží školní docházku o rok, protože máte dva povinné roky na střední. To mi v zásadě přijde dobře, protože děti déle udržujeme u vzdělávání, což může být vždycky prospěšné.

Čtěte také

Povinná školní docházka ať trvá i dva roky na střední škole, navrhuje ODS. Nesmysl, oponuje ředitel

Drop out (předčasný odchod ze školy, pozn. red.) dětí ze základní anebo dokonce ze střední školy je vždycky zmarem vzdělávacího systému. Je to neúspěch a s tím člověkem se to pak táhne celý život.

Takže mi přijde, že ten 8+2 koncept je poměrně lepší než říct, že uděláme základku na osm let, a pak je vypustíme na pracovní trh. To je něco, s čím souhlasit nedokážu.

Ale zároveň si myslím, že ta změna by byla tak složitá a vyžadovala by komplexní proměnu všech věcí, že v nejbližší době, po mnoho let, není v České republice neprosaditelná.

Myslím, že bychom se spíš měli koukat, kde nás noha tlačí, než dělat podobné reformy, které v zásadě povedou spíš k prohlubování nerovností. To je náš největší problém, aby se nerovnosti narovnávaly.

Pane Šmahele, šlo by zrušit deváté třídy bez návazné změny celého vzdělávacího systému včetně středních škol?

Šmahel: Určitě nešlo, určitě ne. Za mě – dost často to diskutujeme v Asociaci ředitelů základních škol – tu chybí národní program rozvoje vzdělávání, který fungoval od roku 2001. Byl to dost závazný dokument, na kterém byla shoda napříč politickými stranami a věci se neměnily s odchodem jedné vlády a příchodem druhé.

Čtěte také

Návrh na zrušení devátých tříd je populistické plácnutí. Školství trpí jinými problémy, kritizuje šéf TOP 09 Havel

Když oba říkáte, že by se mohlo diskutovat o tom, jestli osm, nebo devět let na základní škole, dokázaly by střední školy, a to i odborné včetně učilišť, převzít tu část všeobecného vzdělávání, kterou v dnešní době zajišťují deváté třídy? 

Mazancová: Jsem přesvědčená, že ne. Kvůli skladbě našich středních škol a učilišť nemáme úplně učitelské kapacity na to, abychom dokázali dlouhodobějším způsobem – ne jen ad hoc – simulovat nebo prodloužit všeobecné vzdělání.

My se bavíme o tom, jak rychle děti docházejí ke specializaci, to znamená k výběru školy. A myslela jsem, že jsme se tak trochu jako společnost dohodli, že všeobecné vzdělání je dobré podpořit co nejvíc.

Protože raná specializace, kvalifikace nebo směřování ke kvalifikaci v dnešní rychlé době, kdy se všechno mění a obory zanikají a vznikají, nemá moc smysl. A to si nemyslím, že jsme schopni z roku na rok, ze dvou let na dva roky jen tak jednoduše nahradit, zejména kapacitami pedagogickými. To podle mě nemůžeme ustát.

„Šílenství kolem Cermatu“

Z toho, co říkáte, mi ale vyplývá, že ten devátý rok základní školy má smysl?

Mazancová: Podle mě má smysl. Záleží na tom, jak se pojme. Záleží na tom, jak moc nám do toho zasahuje to šílenství kolem přijímacích zkoušek od Cermatu. Pan ředitel Šmahel potvrdí, že to absolutně rozbíjí koncepci, co se základky snaží dělat, a to nejen v posledních letech.

Protože najednou v devátém ročníku, ale možná už i v osmém, začne jít zejména o to, aby děti uspěly v testech. A nejde už o to, co se snažíme předtím celých sedm osm let dělat, tedy aby si osvojily kompetence a dovednosti, které by jim potom umožnily v životě obstát.

Pane řediteli, je tedy největší problém devátých tříd současná koncepce přijímacího řízení na střední školy?

Šmahel: Je tím hodně ovlivněná. Jak říkala paní Mazancová, od půlky osmičky už jim o něco jde a celá věc je soustředěná na výkon, to znamená na přijímací testy, a nikoliv na to, aby se rozvíjely kompetence celospolečenské a tak dále, které obsahují školní vzdělávací programy.

Čtěte také

Ekonom: Českému školství chybí prostupnost. Proto nemáme dost učitelů a žáky omezujeme přijímačkami

To je špatně, protože děti jsou stresované, není to na pohodu. Když se podíváme na celou soustavu, tak máme 280 středoškolských oborů, což je šílenost. Ale v podstatě je zájem o nějakých deset, které se točí, ať je to informatika, zdravotnictví, gymnázium, lycea.

Neumím si představit další debatu o délce povinné školní docházky bez redukce oborů. A ještě do toho vstupují návrhy ohledně dvouleté předškolní povinné docházky. To je tolik otázek do školství…

Za rok dva máme rozjet nové rámcové vzdělávací programy základního vzdělávání a teď vznikají debaty o tom, co všechno můžeme razantně měnit a neměnit. Myslím si, že to tomu mělo předcházet.

Všechno pramení z toho, že není jasný dokument, na kterém je shoda napříč politickými stranami. Každé čtyři roky se to mění a každá vláda si do toho přináší nějaké své věci. Je složité se v tom dlouhodobě orientovat.

Prospělo by českým školákům zkrácení povinné školní docházky? Nebo bychom riskovali propad kvality vzdělání a prohloubení sociálních nerovností? Poslechněte si celou diskusi v audiu na začátku článku.