Deutsche Welle: Velikonoční uzávěra by měla na pandemii v Německu jen minimální vliv, takže nebude

Čtěte také

Němci budou v lockdownu i přes Velikonoce, píše Die Welt

Merkelová si podle BBC jistě uvědomuje, že s prudkým růstem počtu nakažených začíná kolísat důvěra Němců. Kancléřka byla dosud vnímána jako někdo, kdo úspěšně provedl zemi první vlnou. Ale s tím, jak se regionální lídři hašteří kvůli tvrdosti opatření, jsou vládní kroky čím dál tím víc chaotičtější.

Původní německý plán na velikonoční uzávěru měl hned několik much, píše server Deutsche Welle. Byly mezi nimi některé logistické otázky, které se nepodařilo vyřešit. Proti byly i zástupci protestantské a katolické církve. Ozvali se ale také epidemiologové. Smyslem opatření bylo zastavení exponenciálního růstu počtu nakažených, jenže podle expertů by na to pětidenní uzávěra měla jen minimální vliv.

Hrozí po izraelských volbách pat?

Al Džazíra uvažuje nad tím, kdo by mohl rozhodnout o podobě příští izraelské vlády. Volby sice podle předběžných výsledků vyhrála strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua, nemá ale většinu. Tu současně nedokážou sestavit ani jeho oponenti. Jazýčkem na vahách by se mohla stát Sjednocená arabská kandidátka, což je strana arabských Izraelců vedená Mansúrem Abbásem.

Malá palestinsko-izraelská strana získala jen asi pět křesel. Právě ta by ale mohla být rozhodující. Část Likudu podle médií zvažuje oslovení tohoto uskupení pro účast ve vládě.

Čtěte také

Jan Fingerland: Klíč k volebnímu vítězství má neideologický střed. I v Izraeli

Předseda Abbás řekl, že pokud dostane nabídku od kohokoliv, bude o ní jednat. Z hlediska premiéra Netanjahua by to bylo poněkud podivné spojenectví, píše Al Džazíra. K moci se dostal odmítnutím kompromisu s Palestinci a v minulých kampaních označil arabskou menšinu v Izraeli za pátou kolonu „teroristických“ sympatizantů.

Pokud se nenajde stranický přeběhlík, zdá se, že většinu nepostaví ani Likud se svými přirozenými spojenci, ani opozice. Tedy pokud se jedna ze stran nespojí s Abbásem. Ten je podle Al Džazíry konzervativním islamistou. Svou stranu v uplynulém roce posunul k pragmatičtějšímu postoji k izraelské politice a říká, že je otevřený v podstatě jakémukoliv spojenectví, které mu pomůže prosadit některé cíle.

Proč mají lidé tak velký mozek?

Britští vědci zjistili, proč je lidský mozek tak veliký, píše The Guardian. Ve srovnání s nejbližšími příbuznými primáty mají lidé totiž mozek až třikrát větší. Z kmenových buněk šimpanzů, goril a lidí experti vypěstovali malé hrudky mozkové tkáně. Jejich podrobný průzkum pak ukázal, že se buňky v lidském mozku dělí víc než ty v mozkových tkáních lidoopů.

Čtěte také

Čeští vědci uvažují o příznacích demence. Viníkem mohou být zvětšené magnetické části v mozku, které narušují komunikaci neuronů

Matematický model celého procesu ukázal, že rozdíl v dělení buněk nastává v tak rané fázi vývoje mozku, že nakonec vede k téměř dvojnásobnému počtu neuronů v mozkové kůře dospělého člověka, a to ve srovnání s velkými lidoopy. V rámci studie publikované v magazínu Cell vědci také zjistili, který gen je za velikost lidského mozku zodpovědný. V lidské tkáni se zapíná později než u jiných druhů, což buňkám umožňuje větší počet dělení, než samy dozrají.

Experimenty ukázaly, že zpoždění účinku genu v gorilím mozku způsobí zvětšení tkáně, zatímco po jeho dřívějším zapnutí v lidské tkáni se mozek vyvíjí spíš jako ten lidoopí. Odborníci věří, že lepší pochopení vývoje tohoto orgánu může vést k lepšímu chápání jeho poruch, včetně autismu, uzavírá Guardian.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu. Četli Jan Bumba a Šárka Fenyková.