Děti sobě? Jak na rozvod rodičů
V první polovině 50. let 20. století končila rozvodem desetina manželství. Hranice rozvodovosti poprvé přesáhla 30 % v roce 1975 a na hodnotu 50 % se posunula v roce 2010. Podle posledních údajů Statistického úřadu z roku 2013 končí rozvodem 49 % manželství. Ve více než polovině případů jde o rodiny s dětmi.
Rozvod představuje jeden z nejvážnějších životních problémů a traumat, ovšem podle Sociologického ústavu v něm 62 procent rozvedených žen a 65 procent rozvedených mužů vidí i kladné stránky. Rozvedení uvádějí, že mají více možností dělat to, co chtějí, a že jim rozvod vrací svobodu rozhodování o svém vlastním životě. Kolem 20 procent žen a šesti procent mužů se domnívá, že se zlepšil jejich zdravotní stav.
Otázkou je, jak to vnímají jejich děti. Podle Statistického úřadu se v roce 2013 rozvody dotkly 12 300 dětí. O nezletilé děti pečovalo 56 % rozvedených manželů, v 6 % těchto případů šlo o rodinu se třemi a více dětmi. Právě na děti cílí nový program Informačního střediska Mikuláš o.p.s., vysvětluje jeho ředitelka Eva Flossmannová:
„Chystáme Dětský klub. Bude to svépomocná dětská skupina, kde děti budou moci ventilovat své osobní problémy či strachy, sdílet je s ostatními a zároveň nacházet prostředky, jak se v této tíživé situaci ochránit.“ O Dětském klubu se dočtete více informací zde
Výsledkem návštěv Dětského klubu má být individuální „balíček první pomoci“, tedy dovednosti, které každé dítě získá během 16 – 20 setkání. „Může jít například o zkušenost dítěte, že dokázalo překonat překážku, která vypadala, že se nedá zdolat. Právě vzpomínka na to, vědomí, co dokázalo v minulosti, může dítěti pomoci při zvládání rozvodu rodičů,“ vysvětluje Eva Flossmannová s tím, že je jedná o velmi individuální záležitost.
Střídavá péče není pro všechny
Jak vysvětluje Eva Flossmannová, střídavá péče není samospasitelné řešení porozvodové péče o děti. Není to řešení pro každého. „Pro děti je dobré, když mají zachovaný dětský kolektiv, když chodí do stejné školy a ideální je takzvaný model tří bytů. Rodiče se u dětí střídají ve společném bytě a děti se nemusí stěhovat.“ Rozvod nebo rozchod rodičů děti nezavinily, a tak by podle Evy Flossmannové neměly nést následky.
Rozvod nebo rozchod je náročný pro všechny a podporu, péči nebo pomoc potřebují jak děti, tak i rodiče. Podle statistik Linky bezpečí, která provozuje také Rodičovskou linku, se třetina telefonátů od rodičů týká právě rozvodů a uspořádání péče o děti. Podle Evy Flossmannové existují případy, kdy rodina nepotřebuje pomoc odborníků: „Je část lidí, kteří se rozešli nebo rozvedli a dítě tím dokázali provést bez nějakých výrazných následků. Jsou to rodiče, kteří jsou v dobrém smyslu slova dospělí a zralí a dítě vyvarují svých emocí.“
Pro partnery, kteří mají se zvládáním rozpadu vztahu problémy, nabízí Informační středisko Mikuláš o.p.s. konzultace, mediační služby a také asistenci při předávání dětí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.