Děti s autismem patří do běžných škol. Dělají v nich pokroky, tvrdí předsedkyně sdružení Za sklem

24. březen 2017

Populární americký televizní cyklus pro děti, který u nás známe pod názvem Sezame, otevři se, bude mít novou postavičku. Od dubna se v něm vedle chlupatých, střapatých příšerek nebo plyšových postaviček objeví loutka Julia s oranžovými vlasy a slabostí pro svou hračku králíčka. Její hlavním charakterovým rysem je to, že má autismus.

Je to dobrý způsob, jak dětské publikum připravit na setkání s jejich autistickými kamarády? A prospělo by něco podobného i v českém prostředí?

„Myslím, že ano. Má to ale jednu podmínku. Nestačí, aby děti něco viděly, ony tomu musí alespoň malinko rozumět. Ne aby si řekly, že má oranžové vlasy, tak že je to nějaký divný člověk. Je na rodičích a mateřské škole, aby jim k tomu řekli pár slov,“ říká dětský psycholog Václav Mertin.


Pokud bychom tyto děti zařazovali do praktických škol, říkali bychom tím, že jsou hloupé. Ale ony hloupé zpravidla nebývají. Pro některé děti je samozřejmě speciální škola dobrá. Inkluze nemusí vždy vést k tomu, že se dítě lépe zapojí do života. Což je cílem.Václav Mertin

Autistů je stále víc

„Ještě před několika málo desítkami let bychom mluvili o tom, že je to otázka promile. Ale dnes se už u autismu bavíme o celém procentu dětské populace. A někteří uvádějí ještě větší výskyt.“ Čím lze tento narůst vysvětlit? „Určitě to není jen díky lepší diagnostice. Pravděpodobně to ovlivňuje i okolní prostředí,“ dodává psycholog.

Jak se autismus vlastně projevuje? „To je těžké říci, protože každé dítě se projevuje jinak. Některé nesnáší pohled do očí nebo neoznámené doteky, další mají problém jít do cizího prostředí, mají doslovné chápání nebo hůře navazují sociální vztahy. Ale co platí na jedno, neplatí na druhé,“ vysvětluje Marta Pečeňová, předsedkyně občanského sdružení Za sklem, které se lidem s autismem věnuje.

Základem je informovanost


V případech, kdy se maminkám podařilo ustát nátlak některých odborníků, kteří chtěli jejich děti dát do praktických a speciálních škol, a dali je do těch běžných, tak ty děti se rychle posunují dopředu. Neříkám, že je to vhodné pro všechny děti.Marta Pečeňová

Je možné takové děti například zařadit do běžných škol? „Obecně platí, že děti s poruchou autistického spektra do běžných škol patří. Základem je dostatečná informovanost. Tam, kde je proškolený pedagogický sbor, který ví, jak pracovat s kolektivem, tak integrace funguje. Pokud tomu ale tak není, tak děti putují ze školy na školu a potom ne vlastní vinou selhávají,“ dodává.

autor: rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.