Děti ohrožuje vyšší vzdělání. Rodiče se vyrovnávají s tlakem na výkon, ale neumí žít v rodině
Děti ve vyspělém světě paradoxně ohrožuje i vyšší vzdělání. Tlak na výkon se ale může podepsat na jejich tradičních rodičovských schopnostech, upozornili světoví psychologové na kongresu asociace AIFREF v Praze. Vyšší vzdělání je ale jen jedním z rizik, která kvalitu života dnešních dětí ohrožují.
„Klíčové problémy dnešní doby jsou malá stabilita rodiny, obrovské životní tempo, orientace na výkon, nová média a jejich integrace do rodinného života," říká psycholožka Lenka Šulová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Orientace na výkon a snaha o co nejlepší vzdělání pronásledují děti nejen v Čechách, ale v celém vyspělém světě. „Vzdělání může paradoxně omezovat lidský rozvoj," říká prezident asociace AIFREF Jean-Pierre Pourtois, psycholog z univerzity v belgickém Monsu. „Vzdělání je možné rozvíjet buď kvantitativně, nebo kvalitativně. V naší společnosti dáváme většinou přednost kvantitativnímu přístupu, který se rozmáhá skoro jako bulimie," upozorňuje Pourtois.
V naší společnosti dáváme většinou přednost kvantitativnímu přístupu ke vzdělání, který se rozmáhá skoro jako bulimie.Jean-Pierre Pourtois
Mladý člověk sbírá dovednosti pro svou kariéru, ale podle expertů hrozí, že přijde o dovednosti, které budou zásadní pro jeho rodinný život. V Japonsku nebo Jižní Koreji už vědci zaznamenali případy, kdy mladí lidé naprosto selhali v základních rodičovských dovednostech. Psycholožka Odette Lescarettová ve své studii sledovala mladé ženy z Jižní Koreje, které odjely studovat do Francie a vrátily se s doktorským titulem. „Nejen že své vzdělání po návratu do vlasti vůbec neuplatnily, ale nezvládaly ani rodinný život a propadly depresím," říká Lescarettová.
Ve společnosti se podle vědců dějí revoluční změny, které dopadají na kvalitu života dětí. Je už například dostatečně prokázáno, že děti z chudších poměrů v ranném dětství slyší až o miliony slov méně než jejich vrstevníci, kteří vyrůstají v bohatších vrstvách společnosti, což se dá sledovat i na jejich mozku. Jenže ani když se dítě narodí bohatým a vzdělaným rodičům, nemá vyhráno. „Poznal jsem v Japonsku otce, který se neobešel bez mobilního telefonu, aby zjistil, že má plačící dítě pochovat v náručí," uvádí Pourtois.
Vědci se proto snaží jít proti těmto neblahým společenským trendům. „Zaměřujeme se na oblast aplikování poznatků v praxi. Například profesor Pourtois založil celou síť vzdělávacích výchovných center, kam se můžou obracet rodiče, učitelé a dochází tam rády i děti," uzavírá Šulová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.