Děti, co to potřebují nejvíc, se do letních resocializačních aktivit nezapojí, bojí se expert EDUinu Hřebecký
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že vyrovnat rozdíly mezi žáky, které způsobilo uzavření škol, bude trvat až tři roky. Resort proto připravuje plán obnovy, který bude zahrnovat prázdninové aktivity i podporu doučování ve školách. „Mnohé země na západ od nás už ten plán mají, a to včetně prostředků. Už jen čekají, až pandemie ustoupí,“ komentuje tempo ministerstva programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Ondřej Andrýs, náměstek ústředního školního inspektora
Miroslav Hřebecký, programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin
Karel Rajchl, ředitel ZŠ Vojanova v Děčíně
Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andrýse je představa taková, že přes léto by dětem měly být nabídnuty pohybové a resocializační aktivity. Čas na doučování by měl přijít až v září.
„Říkám si, jestli se trochu moc neupínáme na efekt těch letních aktivit, protože děti, které to budou nejvíc potřebovat, tam většinou nenajdeme,“ reaguje Hřebecký. Ten považuje za vůbec nejdůležitější aspekt návratu dětí do škol edukaci samotných pedagogů.
Čtěte také
Připomíná totiž, že krátké otevření škol na podzim neproběhlo z jejich strany vždy ideálně. „Místo aby se dětí ptali, jak se měly, pokropili je sprškou písemek,“ vyčítá učitelům. „Je potřeba připravit nějaké metodiky, aby vyučující věděli, na co se soustředit a v jaké míře. Aby se prostě bezhlavě nevrhli na vyučovací látku.“
Také Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzi a vzdělávání, apeluje na resort školství, aby se neupínal jen na doučování. „Je potřeba myslet i na rozšíření kapacity v oblasti psychosociální podpory dětem. Všechny děti mají povinnost účastnit se distanční výuky a školy mají zároveň povinnost jim zajistit potřebnou podporu.“
Proto je nutné systematicky evidovat počty dětí nezapojených do online výuky, myslí si Laurenčíková: „Je potřeba za nimi dostat třeba asistenta pedagoga, aby jim pomohl v podmínkách, které nejsou optimální.“
Čtěte také
Ředitel základní školy v Děčíně Karel Rajchl ale upozorňuje, že vzdělávací instituce ve vyloučených lokalitách potřebují nástroj vymahatelnosti a finanční podporu, aby zvládly potřebným dětem pomoct.
„Naše zkušenost je, že pokud to bude dobrovolné a dotované odněkud shora, tak využitelnost ze strany těchto rodin bude takřka nulová.“
Rajchl navíc přiznává obavy, že učitelé už nemají rezervu energie a v současné situaci nemusí fungovat jako motivace ani finanční ohodnocení.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Šárky Fenykové.
Související
-
Rok od zavření škol. Dobré podmínky má víc dětí, zvyšuje se ale podíl absencí, varuje šéfinspektor
Loni v březnu se kvůli šíření pandemie žáci a studenti začali učit z domova. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zatím plán návratu do lavic neexistuje.
-
Třetina rodičů nerozumí učivu druhého stupně základní školy, své děti tak vzdělávat nemohou
Děti už se vzdělávají doma rok a jejich přirozená motivace klesá. Klesá ale i autorita rodičů a jejich síla své potomky motivovat, upozorňuje psycholog Radek Ptáček.
-
„Chytrý telefon máme jeden, pro úkoly chodím do školy.“ O školách z pohledu dětí, rodičů a učitelů
Velké nerovnosti mezi školami, regiony i rodinami se začnou po pandemii ještě více projevovat a těžko říct, kolik dětí sítem vzdělání vypadne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
