Der Tagesspiegel: USA uznáním genocidy Arménů vrátily Turecko zpátky do reality

2. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Recep Tayyip Erdogan, turecký prezident

Americký prezident Joe Biden minulý víkend formálně uznal zabíjení stovek tisíc Arménů vojáky Osmanské říše v době první světové války za genocidu.

Podle německého deníku Der Tagesspiegel dal Biden svým krokem Ankaře jasně najevo, že Turecko pro Západ není nepostradatelné.

Co tedy z nového postoje Spojených států plyne nejen pro Turecko, ale také pro Evropu? Německý list píše především o zlomu v americko-tureckých vztazích. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zřejmě až dosud jednal v domnění, že jeho země je pro Západ natolik nezbytná, že i velmoc, jakou jsou Spojené státy, si musí vůči Turecku dávat pozor na jazyk. 

Čtěte také

Teď se ale dynamika mění. Biden Ankaře jasně signalizuje, že země na pomezí Evropy a Asie potřebuje Spojené státy více, než je tomu naopak. Turecko přitom samo sebe považuje za regionální mocnost, na kterou by si neměl troufat ani Washington. Nová americká administrativa ale považuje Erdogana za autokrata, kterému je potřeba určit hranice.

Oba prezidenti spolu telefonicky hovořili pouhý den před oficiálním uznáním arménské genocidy ze strany Američanů. Biden tehdy Erdoganovi řekl, že ke vzájemným rozporům hodlá přistupovat „efektivně“.

Podle Der Tagesspiegelu tak Biden zřejmě neočekává, že by bylo možné třecí plochy s Tureckem v dohledné době vyřešit. Vztahy obou zemí jsou napjaté například kvůli náklonnosti Ankary k Moskvě nebo naopak kvůli americké podpoře syrských Kurdů.

Od evropských i amerických politiků přitom dlouho zněla mantra, že „Turecko nesmíme ztratit“. Joe Biden teď ale dává najevo, že Turecko by mohlo ztratit Západ. A tím mění pravidla hry.

Spojené státy zřejmě sázejí na to, že Ankara nemá alternativu ke spojenectví se západním společenstvím. Vhodnou náhradou není Rusko ani Čína, a to ať už jde o pohled strategický nebo ekonomický. Zároveň je podle německého deníku patrné, že turecký sen o velké mocnosti vyplývá ze špatného odhadu vlastních sil.

Přikloní se Turecko k Unii?

Jasný signál do Ankary je jedna věc, budoucí reakce prezidenta Erdogana ale věc druhá. Turecko totiž do budoucna může „zavařit“ Spojeným státům v Sýrii nebo i jiných částech světa. V úvahu připadají také možnosti ukončit působení amerického letectva v Turecku nebo blokovat zájmy Američanů v NATO. Ostatně turečtí nacionalisté už za uznání genocidy volají po odplatě.

Čtěte také

V případě otevřeně protiamerické politiky by ovšem Erdogan riskoval další sankce ze strany Washingtonu, které by mohly tureckému hospodářství ještě více uškodit. Turecká lira výrazně ztratila na hodnotě už před Bidenovým oficiálním uznáním genocidy Arménů.

Důsledkem roztržky by ale mohl být výraznější příklon Turecka k Evropské unii. Recep Tayyip Erdogan totiž bude více než kdy jindy potřebovat silného partnera, který by jeho zemi pomohl vyvést z politické izolace.

Erdogan ve směru k Evropské unii dokázal zabodovat už v několika posledních týdnech. Sedmadvacítka totiž potřebuje jeho spolupráci hlavně při řešení migrace.

Evropští partneři nicméně trvají na udržování dobrých vztahů Turecka s Řeckem a Kyprem a kladou si také podmínky pro rozšiřování celní unie. Formální uznání genocidy Arménů americkým prezidentem Bidenem by ale každopádně mohlo přispět k tomu, že Turecko bude provádět střízlivější politiku, zamýšlí se německý deník Der Tagesspiegel.

Indii tvrdě zasáhla druhá vlna covidu-19. Chybí kyslík, lůžka i kapacita krematorií. Jaké podobnosti má současné Rusko s vývojem před revolucí, která v roce 1917 vedla ke katastrofě? První žena v čele Světové obchodní organizace by mohla přinést svěží vítr do globálního byznysu. A stane se někdy Portoriko plnoprávným členem Spojených států?

O tom všem uslyšíte v audiozáznamu Světa ve 20 minutách. Připravil ho Jakub Rerich. 

autoři: Jakub Rerich , ert
Spustit audio

Související