Der Standard: Protesty po jmenování nového biskupa v Černé Hoře silně připomínají 90. léta

6. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Podgorica a protesty po zvolení nového biskupa

Ve středomořské Černé Hoře vyvolalo víkendové jmenováno biskupa silné emoce a protesty, píše rakouský Der Standard. Srbská ortodoxní církev totiž vybrala nového představeného Joanikije II., který se ujal vedení pravoslavných. Během inaugurace ve městě Cetinje vlály z aut srbské vlajky a ceremoniál navštívili státní představitelé. 

Srbský patriarcha Porfirije a nový metropolita Joanikije II. museli být na místo bohoslužby a jmenování přepravení vojenskými helikoptérami, neboť demonstranti barikádami blokovali cestu, stříleli do vzduchu, policie na to odpověděla vodními děly. Zranění jsou na obou stranách.

Srbská pravoslavná církev má blízko k vládním politikům a mezi Černohorci panují obavy, že nový biskup bude prodlouženou rukou Srbů v osamostatněné Černé Hoře. To pro Černohorce znamená silné rozčarování. Proto se mnozí vydali do ulic stavět barikády, odpovědí byl zásah policie se slzným plynem.

Čtěte také

Srbové totiž neustoupili ani o píď od myšlenky uspořádat inauguraci biskupa právě v Cetinje, které je úzce spojené s historickou státností Černohorců.

Srbský patriarcha Porfirij nechtěl ovšem o stěhování slavnosti do neutrálnějšího hlavního města Podgoricy ani slyšet.

Silně to připomíná 90. léta a období, kdy se nacionalismus na Balkáně přelil do krvavých válek, myslí si Der Standard. Politika v jihovýchodní Evropě se ale nezmění do doby, než politici přestanou zneužívat náboženství nebo národní cítění pro své vlastní mocenské důvody.

Kromě srbského prezidenta Alexandra Vučiče platí tato výtka i na toho černohorského Mila Đjukanoviće, který se biskupské inaugurace, navzdory kritikám za údajnou zaujatost, zúčastnil. Černá Hora se od Jugoslávie osamostatnila před 15 lety.

Německo před volbami

Německá volební kampaň nabírá na obrátkách. Podle posledních průzkumů k sestavení vládní většiny nemusí stačit koalice dvou stran. Rozdíly mezi stranami se zmenšují a politici už teď pokukují po koaličních partnerech. Jeden příklad za všechny uvádí Die Zeit.

Čtěte také

Předák konzervativního křídla CDU Friedrich Merz tlačí na liberální FDP, aby voličům objasnila svůj vztah k případné koalici se sociálními demokraty a Zelenými.

Právě liberálové totiž dost možná drží klíč k povolebnímu uspořádání. Prezentují se jako strana středu, která je lepší alternativou než oslabení křesťanští demokraté.

Obě strany mají mnoho společných témat. Lídr liberálů Christian Lindner se ale prozatím předvolebním deklaracím brání. Nechává si otevřená zadní vrátka, když připouští, že vstup liberálů do levicové koalice by mohl ze hry o vládní posty vyřadit krajně levicovou stranu Die Linke.

Podle předvolebních modelů týdeníku Die Zeit si v posledních týdnech nejlépe vedou sociální demokraté, kteří se svým kandidátem na kancléře Olafem Scholzem, v těsném závěsu jsou pak křesťanští demokraté a Zelení.

Guinea a pokus o puč?

Africká Guinea čelila v neděli večer pokusu o puč. Ozbrojenci údajně zajali prezidenta Alpha Condého – oznámili rozpuštění vlády a uzavření hranic.

Le Monde události ve středoafrické zemi dává do kontextu s napětím, které zemi provází od loňského podzimu. Guinea patří navzdory svým vodním a nerostným zásobám k nejchudším na světě. Všeobecnou krizi ještě prohloubila koronavirová situace.

Čtěte také

Prezident Alpha Condé loni v říjnových volbách obhájil prezidentský post a pokračuje tak ve třetím volebním období.

Volbám ale předcházelo zatýkání v řadách prezidentových odpůrců. Další kandidáti si zase stěžovali na organizační nesrovnalosti při volbách.

Vstup vojáků do guinejské politiky přichází třináct let po pádu vojenského režimu. Éru junty tehdy ukončil právě Alpha Condé, kterého provázela pověst politického vězně, dokonce si i vyslechl rozsudek trestu smrti.

Teď ale Condé patří k těm africkým vládcům, kteří si upravují zákony, aby mohli vládnout co nejdéle. Poté, co se stal prezidentem potřetí, začal chystat modernizační zákon, který měl dát větší slovo ženám nebo mladým lidem. Opozice ale celý návrh zkritizovala za demontáž ústavy ve prospěch znovuzvolení.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Ondřej Elbel , lup
Spustit audio

Související