Denisa Hejlová: Podle výzkumu komunikace ve školství tu je pořád duch habsburského systému

21. červenec 2022

Rozsáhlý výzkum zaměřený na komunikaci v oblasti školství odhalil závažné nedostatky. Aktérů komunikace je příliš, informace jsou nesrozumitelné, nadbytečné a chaotické. Závěry studie lze ale vztáhnout na všechny veřejné instituce včetně vlády. Jak komunikaci mezi státem a občany zlepšit? Proč je efektivní komunikace důležitá pro demokracii? Expertka Denisa Hejlová v audiozáznamu ještě prozradí, jak komunikuje česká vláda, i to, jak bojovat s dezinformacemi.

Výzkum prováděla dva roky Katedra marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na výzvu ministerstva školství. Zaměřený byl na celou širší oblast vzdělávání: na mateřské, základní i střední školy. A výsledek?

„Pořád si s sebou neseme duch habsburského školského systému. Dosud se nám ani nepodařilo vyrovnat se s hierarchií moci,“ nastiňuje v pořadu Jak to vidí... expertka na politický marketing Denisa Hejlová.

„Převládá tady struktura, kdy čekáme, že nám hlava ze shora něco nařídí, ale zároveň to nechceme úplně respektovat. Raději bychom si to prodiskutovali mezi svými blízkými. To se potom samozřejmě střetává a vytváří nerovnosti v celém systému.“

Čtěte také

Nejzávažnější nedostatky ale spočívaly v tom, že spolu lidé paradoxně málo mluví a málo se setkávají. „Komunikace mnohem lépe funguje, když jsou spolu lidé více na blízko. Řešením by mohly být pravidelné porady. A aby toho ministerstvo nenařizovalo tolik.“

Podle Hejlové je totiž například agenda ředitelů obrovská. „Musejí o všem diskutovat s ostatními. Často se doptávají právníků na výklad konkrétního doporučení. Rozhodují, jak se mají zachovat a co vlastně řeknou svým podřízeným. Informací je skutečně neuvěřitelné množství. A oni se pak cítí zahlcení a nesmírně přetížení.“

Vyšší úroveň demokracie

K efektivní komunikaci by podle Hejlové mohlo přispět i to, kdyby se komunikační kompetence přenesly pouze z gesce tiskových mluvčích i na profese uvnitř ministerstva. Na jednotlivé úředníky, náměstky a ředitele.

„Zaměřovali jsme se sice jen na jedno ministerstvo, ale problém komunikace a její struktura se týká třeba i zdravotnictví a vůbec veškeré státní agendy. Mohl by to tedy být velký přínos pro celou českou administrativu.“

Fungující komunikace mezi občany a veřejnými institucemi je totiž nesmírně důležitý prvek demokratického uspořádání. „Když tato komunikace nebude dobře fungovat, lidé budou mít pocit, že žijí v zemi, kde můžou jenom málo věcí změnit. Budou mít pocit, že jsou nařízení špatná, že se jich netýkají, že se proti nim musejí vymezovat.“

„Proto je potřeba nabídnout jim adekvátní možnost participace tak, aby všichni měli možnost projevit svůj názor, aby měli pocit, že je někdo slyší, že jim někdo naslouchá. Pak se demokracie může posunout na trošku vyšší úroveň,“ uzavírá Denisa Hejlová.

Spustit audio

Související