Demonstrace a šibenice? Jasně protiústavní, nové zákony nepotřebujeme, tvrdí odborníci

Demonstrace proti imigraci, proti kvótám a za vystoupení z EU v Praze

Průběh demonstrace proti imigrantům, která se minulý týden konala v centru Prahy, řeší Policie České republiky. Mimo jiné se šetří, zda dvojice řečníků nespáchala trestný čin.

Ministr vnitra Milan Chovanec se po demonstraci ozval, že není možné tolerovat podobné projevy rasismu a xenofobie, a navrhuje zpřísnit související legislativu.

„Na demonstraci došlo ke dvěma selháním,“ uvedl v Ranním Plusu sociolog Michal Uhl.

Především nebyla demonstrace rozpuštěna, což je selhání státní správy, konkrétně Magistrátu hl. města Prahy.

Selhala ale i policie, tvrdí sociolog. „Měla zadržet ty, kteří měli modely šibenic a otevřeně hlásali nenávist nápisy směřujícími k potlačování práv a svobod.“

Průběh samotného policejního zákrok byl za hranou toho, co je v kompetenci policie, soudí Uhl. „Ta mohla situaci řešit jinak, a když už přistoupila k zákroku, mohla ho provést adekvátněji.“

Sociolog připomněl pozoruhodný fakt, že nejvíce netolerantní vůči imigrantům jsou lidé, kteří se s nimi nikdy osobně nesetkali. „Nejde zde primárně o strach z migrantů, ale je to strach z jiného kulturního okruhu a náboženství.“

Právní úpravy podobných přestupků jsou možné. „Po vzoru Velké Británie lze přijmout něco jako jejich hate speech law, tedy zákon o nenávistných projevech, který tu věc upravuje do detailu, a je pak často lépe aplikovatelný,“ radí Michal Uhl.

Zbořil: Zákony máme dobré

Politolog a odborník na extremismus Zdeněk Zbořil je přesvědčen, že stávající legislativa je dostatečná. „Stačí se odvolat na ústavní pořádek. Máme Ústavu České republiky, jejíž nedílnou součástí je Listina základních práv a svobod.“

Demonstrace proti imigraci, proti kvótám a za vystoupení z EU v Praze

„Divím se panu ministrovi, že vůbec uvažuje rozšiřování zákonů. Máme dobré zákonodárství, jenomže není dobře aplikováno,“ tvrdí politolog.

Podle něj šlo na demonstraci jednoznačně o porušení dvou paragrafů: o hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny a podněcování k nenávisti. To také znamená, že policie nemusí čekat na vyjádření soudu, jestli došlo k porušení zákona.

„Kampaň proti islámu se nevede jen několik posledních let, ale existuje od vydání Huntingtonovy knihy Střet civilizací,“ připomněl Zbořil.

Velký podíl na vzniku a šíření podobných nenávistných názorů a nálad má výchova, soudí politolog.

„Součástí ochrany společnosti je i výchova. Taková popularita antiislámských projevů od lidí, kteří sami přiznávají, že v žádné islámské zemi nikdy nebyli, nedává smysl,“ shrnul české obavy Zdeněk Zbořil.