Demokracii ohrožuje digitální svět

2. listopad 2016

Komentátorka německého deníku Die Welt Susanne Gaschková píše o komplikované situaci v oblasti mediálního práva. Jak Gaschková uvádí, hamburský advokát Jörg Nabert, který se zabývá spory v oblasti médií, je přátelský muž se smyslem pro humor. Hned tak ho něco nevyvede z míry. Ale v době, kdy zastupuje klienty ve sporech s americkou firmou YouTube, bývá často nevrlý. Jak říká, je to proto, že v Německu nenalézá podporu spolehlivých partnerů, kteří by řešili porušování osobnostních a autorských práv právě na portálu YouTube. A z vedení firmy ve Spojených státech se prý Nabertovi často vrací pouze odpověď, že stížnostem klientů nerozumí.

Jak deník Die Welt dále informuje, jsou to přitom zcela smysluplné požadavky klientů, jako jsou například uvádění chybných údajů o německých bankách, odcizení obrázkové knížky pro děti a následné zneužití jejího obsahu nebo zveřejňování urážek k obsahům internetových děl. Pokud by se podobný obsah objevil v tištěných novinách, ručil by za něj redaktor a nakladatelství. Avšak jedná-li se o YouTube nebo Facebook, zpravidla se neděje nic, píše komentátorka. A advokát Nabert dodává, že v současné situaci mají postižení sotva peníze, čas a trpělivost, aby se účinně bránili.

Jak Die Welt dále uvádí, v Německu jen velmi pomalu vzniká povědomí o skandálních okolnostech, za jakých některé americké datové koncerny trvale nedodržují německé a evropské mediální právo. Teprve dnes, 15 let po začátku digitální revoluce, vidíme, jak nebezpečné důsledky má totální digitalizace pro demokracii. Nekonečný proud informací lidi přetěžuje. Nepřetržitá výměna informací mezi stejně smýšlejícími se radikalizuje a tím se i samotní radikálové utvrzují ve svých postojích.

Ještě před deseti lety se internet v Německu považoval za neideologický mediální prostředek, pokračuje Die Welt. Měla to být zlatá cesta do spravedlivějšího a svobodnějšího světa. Ten, kdo dříve komentoval stinné stránky internetu, zpravidla narážel na nepochopení a často ho považovali za kulturního pesimistu. Teprve dnes konečně přicházejí pochyby, dodává komentátorka Gaschková a ptá se, jak přínosná je digitalizace pro jedince a demokratickou společnost.

Omyly digitalizace jsou ve prospěch pokroku zatím spíše pomíjeny

Ve Spojených státech, kde mají s digitalizací nejvíce zkušeností, se o tématu už před deseti lety debatovalo poměrně skepticky. Autoři, jako právní expert Cass Sunstein, spisovatel Nicholas Carr nebo historik a publicista Randall Stross, který píše o moderních technologiích, varovali před nebezpečím totální digitalizace. V jejich dílech se dá mnohému naučit a následně tak zabránit omylům, které ve světě digitalizace vznikají. Němečtí politici ale - snad ze slušnosti - nadále uctívají nekontrolovatelný technický pokrok, píše komentátorka deníku Die Welt a dodává:

Spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas ze Sociálnědemokratické strany Německa, SPD, otálí ze strachu z internetových společností s návrhem zákona, který by internetovým provozovatelům přikazoval poskytovat informace o takových uživatelích, kteří jsou trestně stíháni. Ministryně školství Johanna Wanka z Křesťanskodemokratické unie, CDU, zase stojí za miliardovým programem, s jehož pomocí se mají vybavit všechny školy počítači a volným přístupem na internet, přestože zůstávají nevyjasněné otázky týkající se ochrany dat samotných žáků.

A přitom samotná technice nakloněná Amerika snižuje počty počítačových tříd, protože se v praxi neosvědčují. Naproti tomu německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel z SPD nekriticky a s jásotem rozdává žákům brožury s názvem „Digitalizace a ty“.

Za šíření nenávisti vysoké pokuty

Pouze předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert z CDU a předseda poslaneckého klubu CDU/CSU Volker Kauder se jednoznačně vymezují proti internetovým koncernům. Kauder jim dal nedávno ultimátum. Pokud nebudou schopny samy bojovat proti šíření urážek a nenávisti, musejí se připravit na placení vysokých pokut. Jak Kauder dodal: „Čas pro debatu už vypršel.“

Komentátorka listu Die Welt dále shrnuje, k jakým účelům se internet v dnešní době využívá. Pokud se jedná o využití v oblastech vědy nebo armády, kdy je zapotřebí rychlých a odborných informací, není s používáním internetu problém. Potíž ale podle komentátorky představuje nekonečné množství zábavy, reklamy, názorů a informací, které uživatele přetěžují. Gaschková si také všímá, že někteří uživatelé na internetu často vyjadřují myšlenky, které by v rámci normální mezilidské komunikace nikdy nezveřejnili. Radikalizace názorů je nebezpečná, píše Die Welt.

Na americkém internetu se proslavil umělec, který se převlékl za strom

Svůj výčet negativních stránek internetu zakončuje komentátorka postřehem, že samotný internet lidi nejen propojuje, ale také izoluje. Jako příklad uvádí algoritmy internetových gigantů, jako jsou Google a Facebook, které na základě právě těchto výpočtů uživatelům nabízejí názorově podobné stránky, skupiny, hudbu a knihy. Uživatel se pak podle komentátorky nesetkává s odlišnými postoji a žije za jakýmsi filtrem jednostranných názorů, které formují jeho představy o světě.

Claimy, co slbují více, než je reálné

Deník Die Welt dále píše, že věty, jako je slogan počítačové firmy Microsoft, „informace na jedno kliknutí“, uživatelům vnucují pocit, že znalosti o světě získají bez námahy a kontroly správnosti informací. Ale i takovéto informace se podle komentátorky musejí vyhodnotit a ověřit. Německý politolog Andre Wilkens ve své knize s názvem „Analog ist das neue Bio“, což bychom mohli volně přeložit jako „analog je nové bio“, píše, že samotní odborníci ze Silicon Valley posílají své děti do škol s klasickým stylem výuky. A to proto, aby se děti nestávaly pouze otroky elektronických zařízení, ale aby se naučily informace zpracovávat a vyhodnocovat.

Die Welt se dále zabývá otázkou, proč mají digitální giganti zájem na tom, aby svým uživatelům říkali, jaké zaměstnání je pro ně nejlepší nebo co mají dělat ve svém volném čase. Komentátorka píše, že digitální koncerny se snaží takzvaně katalogizovat svět, to znamená vlastnit všechny informace. Hlavním cílem těchto koncernů je prý takzvaná technická singularita, tedy vytvoření umělé inteligence, která se bude sama zlepšovat a která bude o světě vědět úplně všechno.

A Gaschková uzavírá svůj komentář odkazem na esej advokáta a obchodního ředitele Markuse Rundeho ze společnosti VG Media, která se zabývá ochranou autorských práv. V eseji Runde požaduje digitální zákon, podle kterého by se mediální společnosti zavazovaly mít právně zodpovědné sídlo firmy v té zemi, ve které vydělávají. Důležité je ale především to, aby politická reprezentace v Německu přehodnotila svůj dosud naivní postoj k technologiím, uzavírá německý deník Die Welt.

autor: rer
Spustit audio