Délku kojení dětí ovlivnilo maso

Průměrná délka doby, po kterou ženy v přirozených společnostech kojí své dítě, činí dva roky a čtyři měsíce. Ve srovnání s maximální délkou lidského života, která se pohybuje kolem 120 let, je to relativně málo. U našich nejbližších příbuzných zabere kojení daleko větší část života matky: šimpanzi se dožívají asi 60 let a samice své mládě kojí 4 až 5 let. Zkrácená doba kojení lidských dětí se obvykle spojuje s rodičovským chováním a životem ve skupinách. Vědci z Lundské univerzity však mají jiné vysvětlení: časné odstavení dětí v evoluci člověka umožnilo to, že jejich matky začaly jíst maso.

K tomuto závěru je dovedla studie, ve které porovnávali potravní chování a délku kojení mláďat u 67 savčích druhů včetně člověka, lidoopů, kosatek nebo například myší. Její výsledky ukázaly, že všichni savci odstavují mláďata v době, kdy jejich mozek dosáhne určitého stupně vývoje. Masožravci, u kterých nejméně 20 % energie v potravě pochází z masa, mají kvalitnější stravu a tohoto bodu proto dosahují dříve než všežravci a býložravci. Rozdíl v délce kojení mezi člověkem a lidoopy se tedy podle vědců dá jednoduše vysvětlit tím, že člověk je masožravec, zatímco gorily, šimpanzi a orangutani jsou býložraví nebo všežraví. Žádné sociální či kulturní vysvětlení už není třeba.

Zdroj: PLoS ONE