Délka života starých mistrů

c2f2aba572c974a5a9a41c3d6bcfc9db.png

Důvody, díky kterým se v minulosti sochaři dožívali vyššího věku než malíři, probírá článek v časopise Age and Ageing, věnovaném gerontologii.

Jeho autoři z Georgijské univerzity porovnali délku života 406 umělců - od švábského architekta a sochaře Petra Parléře, který žil ve 14. století a působil převážně v Čechách (katedrála sv. Víta, chrám sv. Barbory...), po belgického malíře z 19. století Henri Evenepoela. Zjistili, že průměrná délka života malířů byla 63,6 let. Sochaři se dožívali vyššího věku - v průměru 67,4 let. Rozdíly byly často markantní - malíři Rafael a Caravaggio se nedožili ani čtyřiceti, zatímco Donatello a Bernini sochali ještě jako osmdesátníci.

Rafael Santi

Možné vysvětlení podle článku spočívá v rozdílné fyzické námaze, kterou umělci během života vyvíjeli. Už řada studií totiž ukázala, že pravidelné fyzické cvičení posiluje imunitní systém a zvyšuje odolnost vůči bakteriálním a virovým infekcím. Sochaři, kteří denně vykonávali těžkou fyzickou práci, pak v době před objevem antibiotik měli větší šance na přežití než salonní malíři.

Někteří odborníci podle informací na stránkách Nature nacházejí i jiné důvody - například toxické látky, které byly součástí barev a které mohly starým mistrům malířům zkracovat život. Zároveň ovšem uvádějí, že sochaři zase byli vystaveni kamennému prachu a zvýšenému riziku postižení plic označovanému jako silikóza.

Spustit audio
autor: Martina Otčenášková