Dějiny českého skla dokumentuje tajná (a zazděná) Harrachovská sbírka

14. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lindavští skláři pracují na křišťálových trofejích pro výroční divadelní ceny Thálie

Česko = sklářská velmoc. Zní to jako klišé, dnes už to taky není tak docela pravda, ale po staletí tato slova platila. České sklo se vyváželo snad na všechny kontinenty. Jaká ale vůbec je jeho historie? Kdy a čím se čeští skláři v minulosti proslavili? Odpovědi jsme hledali i v nejstarší dosud fungující sklárně na světě, v Harrachově.

Čtěte také

Za nejstarším sklem, které zřejmě vznikalo v českých zemích, se musíme vypravit hluboko do minulosti. Dokonce až za Kelty, i když archeologové dosud žádnou sklářskou pec z tohoto období, podle kurátora sbírky historického skla Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Jana Schöttnera, u nás nenašli.

O tavbu skla se pokoušeli i Slované v 8. a 9. století. A k velkému rozvoji sklářství u nás došlo jak za posledních Přemyslovců, tak Lucemburků. Hodně se tehdy stavělo a nové budovy bylo třeba zasklít. Dochovala se tak řada pozdně středověkých vitraillí. Skláři uměli vyrábět i vysoké skleněné číše, tzv. píšťaly.

Vrchol za Rudolfa II.

Jedním z vrcholů českého sklářství byla doba vlády Rudolfa II., ten si však současně nechával sklo dovážet, například ze slavných skláren v benátském Muranu. A už v 17. století české sklo svým jasem i výbrusem začalo tomu benátskému konkurovat. Z roku 1605 například pochází světově unikátní tzv. Lehmannova číše, nejstarší datovaný a signovaný skleněný objekt. Tuto číši vytvořil Rudolfův dvorní rytec Caspar Lehmann.

V 1. polovině 18. století se ve světě začal prosazovat slavný český křišťál. Českým fenoménem se stalo tzv. dvojstěnné sklo, dvě do sebe zasazené broušené číšky, mezi něž byla vložena zlatá fólie. Výroba skla byla přitom spojená se jmény významným sklářských rodů, které k nám už v 1. polovině 16. století začaly přicházet ze sousedního Saska, dodává Jan Schöttner.

Harrachov - sbírka skla

Sklárny vznikaly v celém českém pohraničí, od Šumavy přes Krušné a Jizerské hory až po Krkonoše. Souviselo to hlavně s velkou spotřebou dřeva, které skláři používali na otop, dřevěný popel se však přidával i do tzv. sklářského kmene. Když se dřevo v okolí sklárny spálilo, musela se celá huť přestěhovat.

Skutečný boom nastal hlavně v 19. století, kdy se sklo z Čech vyváželo do celého světa a konkurovalo sklu francouzskému, anglickému i německému. A zvláštní kapitolou je sklářská tvorba ve 20. století, od skla funkcionalistického až po volnou sklářskou tvorbu například profesora Stanislava Libenského a mnoha dalších českých sklářů.

Zazděná sbírka

Historie českého sklářství se dá velmi dobře dokumentovat na sklárně v Harrachově. Jde o nejstarší dosud fungující sklárnu na světě, říká její současný majitel František Novosad.

První písemná zmínka o ní pochází z roku 1712, na místě zvaném Rýžoviště se však sklo tavilo už v 17. století. Sklárna až do druhé světové války patřila Harrachům. Podle Jana Mergla ze Západočeského muzea v Plzni sklárna nabízela široký sortiment hlavně nápojového skla, vznikla tu ale i řada unikátních sklářských technologií. Harrachovské sklo se od poloviny 19. století prezentovalo na mnoha světových i mezinárodních výstavách a pravidelně tam získávalo nejvyšší ceny.

české sklo - sklářství - zlacení skla

Zcela výjimečná je pak tzv. Harrachovská sbírka. Jde vlastně o bývalou vzorkovnu, v níž byly uchovávány nejcennější kusy harrachovského skla. Když za druhé světové války byli Harrachové nuceni sklárnu prodat německému majitel, zazdili tuto sbírku do tajné místnosti.

české sklo - sklářství - broušené sklo

Sbírka byla objevena až po desítkách let, při rekonstrukci provozu. Našlo se tu přes 5 tisíc předmětů, jejichž výběr je dnes vystaven v Muzeu skla v bývalém Panském domě v areálu Harrachovské sklárny. Sbírka byla roku 2014 vyhlášena kulturní památkou. Kromě toho se dochovaly také unikátní archivní doklady, které dokumentují provoz sklárny už od 19. století.

Sklárna po válce prodělávala stejné problémy, jako většina dalších v Čechách. Sklářským mistrům, kteří ovládali technologie, totiž hrozil odsun do Německa. Výjimku získal Rudolf Schwedler, autor většiny návrhů harrachovského skla. Jeho jméno se však dlouho pod jeho návrhy nesmělo objevit. Později se tu vystřídala řada vynikajících designéru, například Milan Metelák. Ten je autorem řady novodobých souprav, které se vyrábějí dodnes. Harrachovskou sklárnu privatizoval František Novosad v roce 1993. Veškerá její dnešní produkce jde prakticky na export.

Celý pořad najdete v audiu.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související