Děčínský jez? Ministr Červený si slibuje lodní dopravu i vodní elektrárnu. Skalský: Naprostý nesmysl

Pane ministře, shrňte nám, co si slibujete od vybudování děčínského jezu?

Igor Červený (Motoristé): V první řadě je nutné zmínit jednu dost podstatnou záležitost. Tato věc je už staršího rázu, protože Česká republika a Spolková republika Německo společně uzavřely mezinárodní memorandum o splavnosti Labe.

Čtěte také

Hejtman Brabec: Sucho je největší výzva pro Česko. Na adaptacích se určitě shodneme i s Motoristy

Česká republika má dlouhodobě, v podstatě už od Rakouska-Uherska, nemálo jezů, plavebních komor na délce Labe až k německým hranicím. A děčínská komora a jez je vlastně tou poslední, která nám v tento moment chybí.

Jaké má přínosy? Za prvé, lodní doprava. Samozřejmě si uvědomuji to, co říkají oponenti, že už to není, jak to bývalo dřív. Ano, to máte pravdu. Nicméně lodní doprava je stále velmi aktuální, zajímavá a navíc některé typy produktů nemůžete posouvat ani po silnici nebo například po železnici.

Konkrétně jde o velké CNG nádrže, které se vyrábí v okolí Děčína. Oni mohou opravdu využívat pouze Labe a Labe je dnes bohužel splavné necelé tři měsíce. Oni by to samozřejmě potřebovali navýšit.

Čtěte také

Děčínský jez může na vodu dostat 4,5 milionu tun zboží. Logistické firmy potřebují spolehlivou vodní cestu, tvrdí Fojtů

Pak je to vodní elektrárna. Bavíme se často o obnovitelných zdrojích, a právě ta jezová varianta by v sobě mohla mít malou vodní elektrárnu.

Dalším bodem je zadržování vody v krajině. Chápu, není to přehrada, je to jez, ale i ten má velmi pozitivní vliv na zadržování vody. Je to krásně vidět před a za Ústím. Před Ústím, kde máme poslední plavební komoru, tam vodu jasně vidíte. Za Ústím ji nemáte. A velká studie EIA pro Přelouč II, což je taky na Labi, nám jasně ukazuje, že tato varianta zadržování vody zvedá i spodní vodu.

Třetí věc, to je pro někoho možná úsměvné, ale já to vnímám pozitivně. I v rámci strategických plánů NATO je to jedna z cest, jak by mohly zásoby nebo přesun armády fungovat. Momentálně nemůže. Má to i strategický význam pro NATO, to je zcela dohledatelné, to si skutečně nevymýšlím.

„Jez nemá smysl“

Zmínil jste čtyři z vašeho pohledu přínosy, pane ministře. Pane Skalský, organizace Arnika, ve které působíte, razantně odmítáte výstavbu děčínského jezu. Ani jeden z těchto potenciálních přínosů, které zmínil pan ministr, vás nepřesvědčuje?

Martin Skalský: V dnešní době to už určitě neplatí. Ty zásadní výhrady, které máme my, se týkají ochrany přírody, protože Labský kaňon je naprosto unikátní v celém kontextu střední Evropy. Je to v podstatě poslední úsek volně plynoucí velké řeky a má také velký význam pro ryby, které potřebují proudění čili hlavně pro lososy a úhoře.

Z hlediska ochrany přírody je to naprostý nesmysl a žádná kompenzační opatření tam ani není možné v dostatečné míře navrhnout.

Čtěte také

V ohrožení jsou ekosystémy, průmysl i pitná voda. Hladiny evropských veletoků jsou na svých minimech

Pokud jde o dopravu, protože to je hlavně dopravní stavba, tady teď vláda hledá nějaké argumenty, jak by stavbu dále podpořila a mluví se právě o elektrárně, rekreaci, zadržování vody a podobně.

To všechno jsou ale druhotné faktory. Z hlediska dopravy ten jez v dnešní době nemá smysl. Když se podíváme na letošní léto, kdy v Labi byly třetinové průtoky oproti normálnímu stavu, tak ani nový jez nedokáže tu situaci uspokojivě vyřešit.

Pro dopravu, pro počet dnů, by toto vylepšení bylo znát – ale určitě by nešlo o celoroční plavbu. Labská lodní doprava byla založena na přepravě hnědouhelného uhlí do elektráren. To už dávno patří minulosti. Dnes tam není žádný masivní druh komodity, kterou by bylo potřeba přepravovat.

Pan ministr zmiňoval jednu z komodit, která se vyrábí v Děčíně.

Skalský: Určitě takové komodity existují, jsou to i turbíny a velké celky a podobně, ale to určitě není záležitost každodenní dopravy po řece.

Hlavní problém je v tom, že v Německu se žádná podobná opatření na splavňování Labe neplánují. To znamená, že my bychom dokázali zajistit lepší průtok ke státní hranici, ale rozhodně ne dále.

Nedostatek vody?

To je argument, který dost často zaznívá v souvislosti s tím, že kvůli změně klimatu budou i u nás častější a intenzivnější sucha. Pane ministře, co když Labe ani po vybudování jezu nebude splavné po velkou část roku prostě proto, že nebude dost vody?

Červený: Na toto jsme shodou okolností odpovídali přímo na místě, když jsme projekt prezentovali veřejnosti i vám novinářů. Byl tam přímo pan ředitel Povodí Labe.

Připomeňte to prosím, ne všichni posluchači tam byli.

Červený: Samozřejmě, hned to řeknu. Tady pan kolega má pravdu v jedné věci. My jsme také nikdy netvrdili, že splavnost bude celý rok. Tato podvodní komora s jezem je nám schopná zajistit, na to už jsou výpočty, aby splavnost byla 300 až 345 dní po rok pro území České republiky a 200 až 240 splavnost přímo do Německa. To jsou skutečně výpočty.

Je totiž důležité zmínit jednu věc. I dnes ta plavba funguje následujícím způsobem – když máme nižší hladinu vody, tak se pomocí kaskád, když se naplánuje širší plavební doprava, takzvaně upouští takzvaná vlna, která s tím samozřejmě pomáhá.

Čtěte také

Juračka: Po dekády člověk jen odváděl vodu z krajiny – a teď se diví. Kokořínsko je česká poušť

A my bychom dokonce byli schopni toto posunout až za Děčín a částečně až za německou hranici. Pan kolega před chvilkou argumentoval, že Němci zatím nic neplánují. Mně se hrozně líbí, že lidé, kteří mají dluhy na vlastní straně, hned hledají chybu u sousedů. Máte to úplně stejně jako s dálnicemi. My vždycky ukazujeme: Ale vždyť ti Němci toho taky moc neudělali.

Podívejte se, německá strana po 35 letech konečně vidí, že se to posouvá na české straně. A říkat, že my tu máme dluh 35 let, ale oni možná ještě také neví, co budou dělat, o tom to přece není.

Německá strana, když jsme to probírali, byla za prvé překvapena, že hodláme naplnit náš závazek. A za druhé nám řekli, že oni nemusí stavět jezové varianty. U nich je několik problematických míst, ale to mohou vyřešit jednoduše takzvanou prohrábkou. Toto je tedy lichý argument.

Čtěte také

Zemědělci a sucho? Chceme uvolnit výjimky a finanční pomoc, říká Pýcha. Šebek: Pomůže pestrá krajina

Navíc po nehodě, kdy během záplav v Drážďanech spadl most – když jsem se o tom bavil přímo s ministrem životního prostředí a zemědělství saské republiky, to mají společné dohromady – sami řekli, že když teď vidí, že u nás v té věci postupujeme, tak za prvé budou chtít vidět samozřejmě EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pozn. red.) tak, jak ji připravíme.

A pokud jim to nebude vadit a odsouhlasí to v rámci mezinárodní komunikace, tak řekli, že by na jejich straně v Drážďanech, což je hlavní město Saské republiky, samozřejmě přizpůsobili...

Dejte prosím prostor panu Skalskému, ať může na vaše argumenty reagovat. Já bych z toho vytáhl dvě jasné věci, které zazněly. Pane Skalský, připustil byste, že přece jenom jez může pomoct tomu, aby bylo zadrženo takové množství vody, že bude fungovat efektivně navzdory tomu, že se prodlužuje období sucha? A když jako Arnika poukazujete na to, že výstavba jezu nemá smysl, protože Němci stejně nezvednou hladinu Labe na svojí straně, tak teď jste slyšel od pana ministra, že na německé straně, přinejmenším v Sasku je příslib, že Němci s tím něco taky udělají.

Skalský: Za prvé, ten jez nemůže plnit všechny tyto funkce, které pan ministr zmiňuje. Pokud by měl fungovat pro zadržování vody v krajině, o čemž jsme tady před chvílí slyšeli, tak by nemohl fungovat pro dopravu. To se prostě vzájemně vylučuje. 

Proč se to vylučuje?

Skalský: Protože pan ministr zároveň říká, že chce upouštět nějaké vlny, aby posunoval lodě. Tak pokud z jezu bude upouštět vodu, aby posunoval lodě, tak ten jez nemůže žádnou vodu zadržovat.

Jez má konkrétní funkci a ta funkce je dopravní. Z hlediska ekologických dopadů pro zadržování vody v krajině žádný význam nemá. Pokud by měl tedy sloužit k dopravě, tak je to stavba dopravní a ne ekologická.

Čtěte také

Dělám vlastní politiku naděje. Řeky jsou nemocné, ale příroda si s námi poradí, říká Vladimír Kořen

Druhá věc, ano, Německo neplánovalo žádné stavby, a i v současné době se hlavně věnuje těm prohrábkám nebo bagrování dna a podobně.

Ale v podstatě žádný takový příslib, že by pokračovalo ve splavňování Labe, tam není. Plavební hloubka na německé straně je podstatně nižší, než by bylo potřeba, než chceme dosahovat teď tady v České republice.

Mezi lety 2014 až 2018 byla plavební hloubka ani ne jeden metr. To znamená, že i když dosáhneme těch parametrů, které teď Česká republika chce, tak nám to k zajištění plavby do Hamburku rozhodně nijak nepomůže.

Německo od toho v podstatě ustupuje právě proto, že v Labi je čím dál méně vody, a vnímá to jako naprosto neefektivní maření veřejných prostředků.

Nakolik pomůže jez české ekonomice a lodní dopravě? A dává tato investice v době klesajících průtoků řek smysl? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku.