David Šťáhlavský: Ruské rovnice v syrské krizi

A tak internetové noviny Lenta předpovídají přesné údery na vytipované syrské cíle. Liberální Kommersant přináší tři možné scénáře, které shrnuje dvěma slovy: Údery & útoky, v podtitulku: „tak či tak, nebo obé“. Novaya Gazeta to doprovází otázkou: „strašný konec, nebo strach bez konce?“ A všímá si shody spojenců, která je vrací do hranic studené války. Prokremelská Pravda manipulativně směšuje aktuální vývoj s výsledky šetření chemického útoku z března, který OSN připisuje syrským povstalcům.

Celkově se ovšem nedá říci, že by předpokládaný americký úder Rusko překvapil. Je zřejmé, že Kreml s ním i kalkuluje. Ve světle intervenčního kalupu nabývá nového významu schůzka Putina se saúdským princem Bandarem bin Sultánem „Bushem“ (الأمير بندر بن سلطان بن عبدالعزيز آل سعود)‎ na chatě pod Moskvou, právě před měsícem. Tento letitý velvyslanec Saúdů a osobní přítel rodiny Bushů, jak napovídá přezdívka, je jedním z posledních akceschopných členů panovnické rodiny v Rijádu. Šéfem tajných služeb a finančním velitelem syrských povstalců. Podle úniků z jinak tajného rozhovoru měl Bander slíbit Kremlu 15 miliardový zbrojní obchod, zachování ruské vojenské základny Tartus v Sýrii a především navrhnout ropný kartel s OPECem, vč. monopolu na dodávky plynu do Evropy. Podmínkou bylo, že se Putin vzdá Asada.

S čím saúdský vyjednavač odjel, se neví. Damašek ale zůstává oficiálně pod kuratelou Moskvy. Přitom po kartelu sám Putin počátkem léta volal. Ruskou dominanci totiž ohrožuje kapalný plyn, např. z Kataru.

Jestliže dominance ruského plynu v Evropě je strategickou prioritou, pak ceny ropy jsou taktickou nutností. Chřadnoucí ruský boom a enormní státní výdaje, v součtu s cenou korupčních tunelů, destabilizují Putinovu moc. V přímém ohrožení je, pokud cena barelu klesne pod 100 dolarů. Včerejší cena $ 112 za Brent, naočkovaná válečnickou epidemií, Rusku konvenuje.

To ovšem neznamená, že si Putin s princem Banderem plácli. Saúdskou Arábii považuje Kreml, podobně jako Asad, za omšelou sílu, která se svými spojeneckými vztahy zůstává jaksi „na ocet“. Navíc Bandar bin Sultán, i podle libanonského deníku As-Safir, pohrozil Putinovi teroristickými útoky na Olympiádu v Soči. Čečenské džihádisty bojující proti Asadovi označil za řízenou střelu v jeho rukách, zacílenou na ruský Kavkaz. To není pro bývalého důstojníka KGB ovšem relevantní argument, když ví, že nejlepší obranou je útok. I ve škole rozvědčíků je známé Herakleitovo okřídlené πάντα ῥεῖ „pantha rei“. Princ Bandar přitom vyhrožoval už v roce 1979 Putinově sovětským učitelům, aby je odradil od invaze do Afghánistánu. Neposlechli a utrpěli porážku. Ale ruský prezident věří, že dvakrát do stejné řeky nelze vstoupit.