David Mareček: Svoboda slova je neoddiskutovatelná. Má ale určité hranice
Švédský kreslíř Lars Vilks převzal cenu za obhajobu svobody slova. Umělec byl jedním z organizátorů debaty, která se stala terčem radikálního islamisty. Jaké jsou hranice svobody slova?
Termín svoboda slova je v současnosti velmi skloňovaným pojmem. „Je to možnost vyjadřovat se podle svého svědomí a vědomí, aniž by za to byl stíhán a postihován,“ říká David Mareček.
Zároveň by ale podle generálního ředitele České filharmonie měla být svoboda slova spojena s určitou formou vyjádření. „Jedna věc je obsah a druhá, jak jej vyjádříte. Například si nemyslím, že když něco vyjadřujeme, musíme urážet cizí náboženské přesvědčení.“
„Tím ale rozhodně neobhajuji přístup islámských teroristů. Způsob jejich reakce je neakceptovatelný,“ dodává.
Zábava nebo provokace?
Na jedné z karikatur švédského kreslíře je prorok Mohamed zobrazen s tělem psa. Kam až může karikaturista zajít? „Hranice jsou relativní. Záleží na situaci a na co reaguje. Podle mě by se člověk ale neměl nechat strhnout k nepřiměřené reakci,“ říká.
„Hranice se nachází někde podle známého hesla – svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ upřesňuje David Mareček.
Mareček se tak shoduje s tvrzením papeže Františka, který vnímá svobodu slova jako jedno ze základních práv. „Svoboda ovšem neospravedlňuje člověka urážet či zesměšňovat víru. Kdo s tím ale nesouhlasí, má také právo vyjádřit svůj názor.“
Volnost muziky
Hudba je v těchto ohledech mnohem svobodnější než karikatury a psané slovo. „Záleží na šikovnosti cenzorů. Málokdy mohli přijít na to, co skladatelé do hudby ukryli,“ říká.
Hudba se tedy dá poslouchat mezi řádky. „Do hudby se dá zkrátka schovat mnohem víc, než do polopatických slov,“ dodává Mareček.
Proč islamisté ničí kulturní památky? Co se skrývá za řáděním? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.