David Klimeš: Sobotkův nesmyslný zátah na banky

16. únor 2017
David Klimeš

Tak fetiš sektorových daní zjevně ČSSD neopustil. Po minulých sněmovních volbách se je straně nepodařilo přes odpor ANO a KDU-ČSL prosadit, tak to nyní zkouší znovu.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka navrhuje nejprve speciální bankovní daň. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Podle premiéra by banky odvedly do státního rozpočtu 11 miliard korun ročně.

Na první pohled skvělý nápad. Banky se zdají být bohaté, proč jim trochu nepustit žilou a nenalít peníze do podfinancovaných škol či nemocnic? Jenže to je opravdu jen první pohled. Premiér ani na chvíli nemůže věřit tomu, že se zavedení daně nijak negativně nedotkne klientů. Banky samozřejmě novou zátěž hned promítnou do své nabídky, ať už nižším úročením či zhoršením přístupu k úvěrům, a to pravděpodobně v dojemné shodě napříč celým bankovním sektorem.

Vidíme i zajímavý intelektuální přešlap předsedy ČSSD. Na jednu stranu mu rovné podmínky na trhu vadí a chce na vybrané podnikání uvalit speciální daně, ale s následky této daně už si má zase poradit onen proklínaný trh. Zajímavé.

Za Sobotkovým návrhem je zjevně mnohem více ideologie než racionálních argumentů. Sobotka říká, že všude okolo nás funguje nějaká speciální daň na banky. Ale už nedoříkává, že mnohé státy je zavedly jako nouzové opatření během krize a nyní od těchto nerovných daní upouštějí. Snižují je dokonce i v Maďarsku, kde tamní vláda proslula mimořádně tvrdým postupem proti bankám.

Tisková konference ministerstva vnitra, Bohuslav Sobotka

Nulová daň na zisk

Žijeme totiž už ve zcela jiné době než za krizových let. Vlády střední Evropy už neřeší krizi, ale začínají chápat, že konkurenceschopnost zemí zaostává, stejně tak produktivita práce. Naopak se tak snaží firmy motivovat, aby začaly zase více investovat. Slovensko snižuje korporátní daň o procento, Maďarsko dokonce klesá na mimořádně nízkou devítiprocentní sazbu.

Proti tomu chce Sobotka v Česku daňovou zátěž vybraným podnikatelům zvyšovat, čímž by se zvýšil už tak vysoký podíl firemních daní na českém HDP. Ten je nyní asi 3,5 procenta, což je více než průměr OECD a i více než na Slovensku, a výrazně více než v Maďarsku či Polsku. Ne, bankovní daň opravdu nedává smysl.

Sobotka při obhajobě speciální daně poukázal i na odliv zisků (nejen z bank) do zahraničí. Ano, to je pravda. Proto se nám někdy přezdívá „dividendová republika“. Ale opravdu je největší odliv u bank? Když se podíváme na absolutní částky, pak ano. Ale je vždy nutné brát v úvahu, zda zahraniční investoři do ekonomiky peníze vracejí a podporují ji tak. A to banky dělají.

Mnohem lepším ukazatelem je tak vývoj průměrné výnosnosti zahraničních investic v jednotlivých sektorech. A tam rozhodně banky nejsou největšími hamouny. Ve srovnání vévodí výroba a distribuce energií, kde je průměrná výnosnost za poslední roky neuvěřitelných 21 procent! Pak následuje zpracování ropy, automobilky, potravinářství, zpracovatelský průmysl, stavebnictví. A až pak na sedmém místě banky a pojišťovny, které nesou průměrně 13 procent.

Bankomat /ilustrační/

Sobotkův návrh tedy nedává logiku. Jsou tu jiné oblasti než banky, které odsávají zisky z Česka a nic republice nevrací. Ale to premiér nevidí. Kalkuluje s tím, že každý si myslí, jak se tu banky topí v nezasloužených miliardách. Tento přístup je od Sobotky dvojnásobně pokrytecký, když víme, že právě vlády sociální demokracie na přelomu tisíciletí tuzemské podfinancované banky vnutily zahraničním vlastníkům, aby je zachránili před krachem. Ti to vzali, vytvořili zde poměrně konzervativní banky, které dobře přečkaly krizi. A to mají být nyní po zásluze potrestáni.

ČSSD by měla svůj staromódní atak na údajně příliš bohaté sektory ekonomiky z gruntu změnit. Dnešním cílem už není co nejvíce sedřít velkokapitalisty daněmi, ale donutit je co nejvíce zisku reinvestovat zpět do tvorby pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou. To republice prospěje. Co třeba zkusit zavést nulovou daň za zisk, který firma opět investuje do domácí ekonomiky, jako v Estonsku? Nebylo by to lepší?

Autor je komentátor Hospodářských novin.

Vývoj průměrné výnosnosti přímých zahraničních investic v sektorech s přístupnými daty
  • Aktuální dění
  • Komentář