David Klimeš: Od cel po bazuku. Co Unie odpoví Trumpovi?

12. únor 2025

Z celní války Donalda Trumpa se stává telenovela, kde každý vystupující může být v jednom dílu za šťastlivce, aby v dalším díle vše ztratil a v dalším doufal, že scénárista z Bílého domu mu opět přepíše roli. Takto byla vyhlášena už cla na Kanadu a Mexiko. Vzápětí byla pozastavena.

Čtěte také

Mezitím cla nečekaně odbočila do Kolumbie – kvůli sporu o repatriace běženců. Pak se přesunula na Čínu. Z Číny se celní hrozba přesunula do Dánska, pokud to se nevzdá Grónska. A zatím naposledy Donald Trump podepsal 25procentní tarify na dovoz oceli a hliník.

V takto zmateném prostředí se nyní Evropská unie snaží shodnout na vhodné odpovědi. Co je v nabídce?

Útok na spojence

V první řadě je třeba opustit představu, že s americkou administrativou jde debatu zmírnit racionalitou, neboli jak se říká v diplomatické hantýrce, vše deeskalovat.

Tato představa byla založena na předpokladu, že Donald Trump jako zvolený, ale ještě neinaugurovaný prezident může před 20. lednem trousit své silácké výroky. Jakmile se ale usadí do Bílého domu, umírní se. Nic takového se nestalo.

Čtěte také

Spíš tomu je naopak. Trump nešetří výpady nejen proti americkým rivalům jako je Čína, ale i proti svým historickým spojencům jako je Kanada či právě Evropa. Naprostým šokem byl slovní útok amerického prezidenta na jednoho ze svých nejbližších evropských spojenců Dánsko.

Pokud prý Amerika nezíská přístup ke Grónsku, na Dánsko uvalí právě vysoká cla. Na tomto příkladu jde ilustrovat, v jak moc iracionální debatě se nyní Unie musí pohybovat.

Dánsko až dosud věrně plnilo všechna americká přání, v Grónsku už američtí vojáci jsou. Jediné, čeho tak Trump může docílit, je zhoršení amerických pozic v Dánsku, zpochybnění vztahů v rámci NATO a ekonomických škod prostřednictvím vysokých cel.

Jak vy k nám, tak my k vám

Přestože v rozbíhající se americké celní válce jde o samotná cla zjevně až v poslední řadě, je třeba prostřednictvím nich nyní umět odpovědět. V EU má stanovování vnějších cel na starosti Evropská komise, takže se všechny zraky upírají k tomu, co se v Bruselu vymyslí. Možností není málo.

Čtěte také

Aktuální Trumpova cla na hliník a ocel dávají vzpomenout na jeho podobný krok v roce 2018. Tehdy Evropská komise rozhodla o recipročním zavedení cel na vše možné – od brusinek, bourbonu až po motorky Harley-Davidson. Cílem bylo zasáhnout ty americké státy, kde vládnou republikáni.

Touto cestou jde jít jistě i nyní. Ale skoro všem v Bruselu se to zdá jako slabé. Evropští státníci nabízeli USA už kde co, od většího nákupu zkapalněného plynu po zásadní investice do obrany, ale Trump jen zvyšuje sázky.

Ke slovu by tak mohla přijít takzvaná „bazuka“, tedy ani ne dva roky stará unijní legislativa proti ekonomickému nátlaku. Původně to bylo zamýšleno proti Číně či Rusku, ale podle některých by se to hodilo i teď.

Čtěte také

Americké porušování všech tarifních dohod by mohlo tak vést třeba k zákazu amerických firem podílet se na veřejných zakázkách v EU, či ztížit americkým finančním společnostem přístup k unijnímu jednotnému trhu.

A pak je tady možnost zasáhnout Ameriku na citlivém místě u velkých technologických firem. Trump všude rozhlašuje, jak USA jsou v obchodním deficitu s EU kvůli importu zboží, ale už zapomíná dodat, že naopak USA jsou v obchodním přebytku s EU kvůli exportu služeb.

Chyba systému a David Klimeš

A to jsou často právě Big Tech firmy, které má EU už dlouho apetit zregulovat.

Možností, jak Trumpovi odpovědět, je víc než dost. Každý si přeje, aby se situace mezi spojenci co nejrychleji uklidnila, ale po Trumpových hrozbách Dánsku musí bohužel i EU přitvrdit a do odvetného balíčku přidat alespoň něco málo, co nového pána Bílého domu nepříjemně překvapí.   

Autor je publicista

autor: David Klimeš
Spustit audio