David Klimeš: Jak se (ne)zestátnil ČEZ

Možná si to ještě pamatujete: Je jen pár měsíců po napadení Ukrajiny Vladimirem Putinem, nikdo si není jist, kde se mohou ruská vojska zastavit, a součástí války je i energetická fronta, kdy ceny v Evropě vystřelují do absurdních výšin.

Čtěte také

Ani plně státní ČEZ nemůže spotřebitelům dodávat elektřinu za výrobní náklady, upozorňuje analytik Gavor

V té chvíli se český premiér Petr Fiala rozhodne zklidnit veřejnost mimořádným projevem na konci června 2022. Velkou část věnuje energetice a zhruba v polovině projevu pronese tato výbušná slova: „Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.“

Od Fialy se čekalo vše, jen ne slib zestátnění elektráren. Pár dnů ani nebylo jasné, zda tím premiér myslí i zestátnění elektráren soukromníků. Nakonec se ukázalo, že chce pod stoprocentní nadvládu státu elektrárny ČEZ.

A v té chvíli se začíná odvíjet velmi smutné dvouleté divadlo plné amatérismu a neschopnosti, na konci kterého je aktuální shoda ve sněmovně, že speciální paragrafy pro přeměnu ČEZ nakonec nebudou přijaty.

Jako Macron, ale zadarmo

Čtěte také

ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren, říká šéf společnosti Beneš

Plány státu na výraznější, či dokonce plné ovládnutí energetického kolosu tu jsou už nějakou dobu. Důvodů bylo několik. Především výstavba drahých jaderných elektráren s dlouhou návratností, do čehož se asi 30 procentům minoritních akcionářů opravdu nikdy nechtělo.

Pak je to útlum uhlí a odstavování uhelných elektráren. A nakonec přibyla i nutnost obřích investic do distribuční soustavy, která rychle zastarává či neodpovídá požadavkům na připojování obnovitelných zdrojů energie.

Putin těmto úvahám dal nový impuls, i když Fiala dosud nikdy detailně neodůvodnil, jak by zestátnění elektráren prakticky pomohlo. Ceny se tvoří celoevropsky na burze, není možné dumpingově prodávat levnou elektřinu Čechům a draze zbytku Evropy, protože stejně tak by si mohli levně prodávat ostatní třeba plyn a nám ho posílat za draho. To by pro Česko, které většinu energií dováží, bylo likvidační.

Čtěte také

Expert Němeček: Zkratky, že zestátnění ČEZ znamená levnou elektřinu, se dobře poslouchají. Realita je ale jiná

Obrovská politická chyba Fialy ale spočívala především v tom, že si nechal od poradců napsat do projevu radikální slib, aniž by věděl, jak toho docílit.

Nabízela se francouzská cesta, kdy tamní prezident Emmanuel Macron slíbil státní ovládnutí kolosu EdF, vyčlenil na to miliardy eur a za ně pak vykoupil akcionáře. Do takového utrácení se ale Fialovi nechtělo, a tak začal vládní tým hledat cestu, která nemá nic společného s právním státem.

Takzvaným Lex ČEZ se vládní tým rozhodl rozdělit kolos, vzít si, co chce, a zbytek nechat minoritářům. Vládní tým tak klesl k praktikám, které bychom čekali u minulé vlády, ne této. Postavil se proti vlastním legislativcům, rozhodl se pošlapat české i unijní právo. Aby byla po vynaložených obrovských politických nákladech celá partyzánština nakonec ve sněmovně pro zjevnou nesmyslnost zastavena. Pozdě, ale ještě že tak.

Jádro bude státní

Dvouletý vládní pokus o kvadraturu kruhu, jak ovládnout ČEZ a nic za to nezaplatit, tedy končí. Ale vůbec nekončí debata o budoucnosti ČEZ.

David Klimeš, novinář|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Ten má před sebou stále ten samý neřešitelný problém: Jak zainvestovat obří částky do jaderné energetiky a nepoškodit práva minoritářů?

Odpověď ale není složitá a odborníci ji opakují už asi deset let od krachu tendru na dostavbu Temelína. Jádro musí stavět státní firma či odnož ČEZ pod plnou státní kontrolou. Vše ostatní asi dál může spravovat polostátní kolos a bude tak i dobře.

Kontrola od soukromníků je ta nejlepší pojistka před zběsilými nápady politiků, což bohužel plně dokázala i současná vládní sestava.

Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky