David Klimeš: Jak je to s šestou nejlepší ekonomikou světa

Stejně tak jsme už několik let v závěsu za rychle rostoucím sousedním Polskem, které stabilně roste nad 3 procenty HDP.

Čtěte také

Ekonomika se odráží ode dna, což je výborné. Ale neznamená to, že to tak bude pokračovat, varuje Švejnar

Tedy klasické dilema: zda je sklenice poloprázdná či poloplná. Bývalá vláda Petra Fialy bude říkat, že poloplná a že jeho vláda zadělala na skvělý růst ekonomiky. Nová vláda Andreje Babiše zase bude říkat poloprázdná, země má spoustu neřešených problémů a teprve se změnou kabinetu se Česko prý rozjede a bude nejlepší zemí na planetě.

Nyní jsme zdánlivě dostali rozřešení této debaty. Podle žebříčku prestižního časopisu Economist jsme šestou nejúspěšnější ekonomikou OECD. Málokdo ale ten žebříček četl celý. Tak se na to podívejme, co nám srovnání ve skutečnosti říká.

Oslava pozdního růstu

Především je třeba se rozloučit s heslem o „šesté nejlepší ekonomice světa“, jak se kasají někteří politici bývalé koalice. Ve skutečnosti jde o žebříček 36 zemí OECD, tedy jen velmi malé části bohatého světa. Kdybychom řekli, že Česko je osmou nejlepší ekonomikou Evropské unie, stále by to byl pěkný výsledek, ale už by to rozhodně neznělo tak sexy jako „šestí na světě“.

Čtěte také

Luboš Kreč: Česká ekonomika podle The Economist? Daří se nám velmi dobře

Teď pojďme k tomu, co žebříček vlastně říká a co je fér z něj interpretovat. Nyní vyhrálo Portugalsko, předtím Španělsko, a ještě předtím další jižanský stát Řecko. Letos se za Portugalskem umístilo Irsko a Izrael. Nejde tedy o ekonomiky, které bychom běžně považovali za nejsilnější na světě, jde o ekonomiky, které nejvíce z roku na rok poskočily vzhůru.

A těch motivů ke skoku může být více. U Izraele je to nepochybně uklidnění po ničivé válce. U zemí jižní Evropy otřepání se z hluboké krize. A Česko? Zde za pěkným číslem růstu HDP a celé ekonomiky nepochybně stojí mnoho let stagnace, kterou už někteří sousedé – typicky Polsko – prolomily před lety a nemohou už o tolik skákat vzhůru.

Pokud bude následovat desetiletý růst, tak pozdní naskočení Česka mezi růstové ekonomiky nevadí. Ale to nejspíše nebude pravda a již poněkolikáté si Česko z období hospodářského boomu ukrojí méně bohatých let než jiné evropské státy.

Čtěte také

Martin Fendrych: Babiš mluví o spálené zemi, ale ekonomiku přebírá ve velmi dobrém, velmi nadějném stavu

Pak tu máme jádrovou inflaci a specifické měřítko, kolik produktových kategorií cenově rostlo o více než 2 procenta. Čísla za Česko nejsou špatná, ale jen jimi bychom se rozhodně na šesté místo nedostali. Stále na některých produktech – typicky službách – růst cen není vůbec stabilizovaný.

Co Česku nejvíce pomohlo k celkovému šestému místu, je růst akciového trhu, kdy česká burza za necelý rok vyrostla o 40 procent. Zde se však odcházející i nastupující vláda opravdu nemá čím chlubit.

Vláda Fialy se pokusila neúspěšně kompletně ovládnout energetický kolos ČEZ, což by z burzy odstranilo nejsilnější titul. A na banky kabinet uvalil speciální daň, naštěstí pro ně tak špatně vymyšlenou, že se jí banky snadno vyhnuly. Nastupující vláda Babiše není o nic lepší, také chce ovládnout plně ČEZ, takže to vypadá, že růst pražské burzy je spíše labutí písní.

Zpět k Polsku

Celkově na tom česká ekonomika opravdu není vůbec zle, to je zjevné i z dalších evropských srovnání, ale pokřik o „šestých na světě“ je hodně mimo.

David Klimeš|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

V růstu nás v Evropě předstihuje i Bulharsko, které v žebříčku Economistu není, ale my se raději budeme kasat tím, že na hlavu porazili Mexiko. Mnoho smyslu v tom nehledejte.

Mnohem lepší by bylo se vrátit ke skutečně důležité debatě, proč Poláci dokáží růst o více než 3 procenta HDP ročně a my už se teď při pomalejším růstu zadýcháváme a nestačíme s nimi držet krok.

Autor je publicista