Dává smysl, že si stát pohlídá klíčovou infrastrukturu. Do dvou let, říká o zestátnění ČEZ Havlíček

Můžete potvrdit harmonogram, který by vedl k zestátnění výrobní části ČEZu, o kterém by se dnes (v pondělí, pozn. red.) měli bavit i akcionáři na valné hromadě? Bude zahrnovat vyčlenění nevýrobních částí ČEZu do dceřiné společnosti, jejíž až 49procentní podíl by pak ČEZ nabídl k odkupu investorům, a získané peníze by pak využil k výkupu akcií minoritních akcionářů? Je to tak naplánované?

Ano, říkáte to správně. Bylo to takto přesně v naší hospodářské strategii a i v programovém prohlášení. Jsem rád, že jste zmínila, že se jedná o plné ovládnutí výrobní části společnosti ČEZ.

Protože jsme zvolili ten scénář tak, jak jste uvedla: Tedy nejdříve prodej části podílu společnosti, jako je obchod a distribuce. Tím pádem ČEZ získá dostatek prostředků.

Čtěte také

ČEZ čeká zásadní hlasování. Stát si zajistí stoprocentní ovládnutí výroby elektřiny, přibližuje ekonomická analytička

Následně z nich bude vykupovat minoritní akcionáře takzvaného hlavního ČEZu, jinými slovy mateřské společnosti. Tedy společnosti, která má komplet pod sebou výrobu.

Tím bude naplněno ad jedna to, co jsme slíbili, je to krok k energetické bezpečnosti, a současně to neohrozí společnost ČEZ ani minoritní akcionáře.

Jaký zisk očekáváte?

Nechci v tomhle případě spekulovat, protože ve finále je to zcela v tuhle chvíli na managementu ČEZu ve smyslu celé přípravy a jízdního řádu.

Oni reflektovali to, s čím přišla vláda ve svém programovém prohlášení, a začali vytvářet scénář, který jako majoritní akcionář podporujeme, aby se vyčlenily ty společnosti do jednoho subjektu, respektive do subjektů, které budou uvedeny na burzu, případně budou prodány jiným zájemcům.

Čtěte také

Ať má vláda ČEZ pod kontrolou, po zestátnění může řešit ceny energií, zní z SPD. ODS zvažuje podporu

To znamená, že je na rozhodnutí společnosti ČEZ, jakým způsobem bude část obchodu a distribuce prodávat. Poté se musí managment soustředit na to, aby ty utržené prostředky vynaložil ve prospěch ovládnutí ČEZu.

Je ve hře i varianta, že by stát nabídl minoritním akcionářům podíl právě na distribuci, respektive tedy ČEZ?

To není o tom, jestli by jim to poskytnul, nebo ne, protože pokud bude prodávat část distribuce a část obchodu, tak je to pochopitelně otevřené. To znamená, ať už to půjde přes burzu, nebo přes nějaké konkrétní investory, tak nevstupujeme do toho, kdo bude tím „minoritním akcionářem“ obchodně distribučních subjektů.

„Potřebujeme investovat“

Teď jste zmiňoval, že jedním z důvodů k zestátnění ČEZu je energetická bezpečnost. Opakovaně se ale také ozývá, že to má vést v konečném důsledku k levnějším energiím. Je pak logické se zbavovat kontroly nad distribucí, přes kterou může stát ovlivnit cenu nejvíc?

Nikoliv. Protože distribuce je absolutně regulovaný byznys. To znamená, že tam nevymyslíte nic zásadního, to nemá co s energetickou bezpečností dočinění. Tím klíčem k tomu...

Čtěte také

Místo „švindlů“ strategie, „která nemá obdoby“. Musíme nastartovat ekonomický růst, plánuje Havlíček

Promiňte, že vám do toho vstupuji, s energetickou bezpečností nikoliv. Ale s cenou ano, protože stát může třeba snížit cenu u regulované složky nebo zastropovat ceny. Tam to regulovat můžete?

Ano, ale tu regulovanou složku může snížit i jinak než přes distribuci. Jinými slovy ji může snížit tím, že to půjde v neprospěch třeba státního rozpočtu, ale samozřejmě musí zabezpečit dostatečné investice a údržbu jak v rámci distribučních sítí, tak v rámci přenosové soustavy.

Vlastně to je víceméně jistý byznys, jisté podnikání pro ty, kteří v té distribuční nebo přenosové oblasti jsou. V přenosové je to stát. Pokud se jedná o plyn, tam de facto už taky.

Takže jsme v situaci, kdy se soustředíme na výrobní část, která je rozhodující. Samozřejmě cílem, proč se toto děje, není jenom to, že bychom chtěli ovlivňovat cenu. To v momentě, kdy dojde k nějakému závažnému problému, jako nastal v roce 2022, je nepochybně jednodušší učinit, pokud tam máme stoprocentní kontrolu.

Čtěte také

Zisk ČEZ meziročně klesl o šest procent. „Dá se mluvit o stagnaci hospodářských výsledků,“ soudí Klímová

Ale hlavním důvodem je, že potřebujeme investovat ať už do jádra, do plynových zdrojů, do malých modulárních reaktorů. A také je třeba říct, že už v současné době de facto stát přejímá veškerá rizika u nových investic, ať už formou výkupních cen nebo formou nezbytně nutných záruk.

Jinými slovy, dnes už na sebe minoritní akcionáři nepřenášejí žádná větší rizika a všechno jde za státem. I toto dává logiku.

No právě. Často se argumentuje tím, že minoritní akcionáři by nesouhlasili s investičními projekty, ale minulá vláda například rozběhla projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. Nejsou takové obavy zbytečné, není to lichý argument pro zestátnění?

Pak už je jenom otázka: Když se to dává do samostatných společností, které má plně pod kontrolou stát, proč nechávat minoritním akcionářům ještě podíl v té hlavní společnosti? Protože pokud na sebe stát přebírá rizika, pokud stát dává garance, garantuje výkupní cenu, tak by z toho logicky měl mít i benefit.

Nemluvě o tom, že scelí aktiva. Pro stát to bude významná investice do majetku. Vzhledem k tomu, že se zásadním způsobem mění energetické prostředí v celé Evropě a už se neinvestuje jako ještě před pár lety do nových zdrojů, které tržně fungují, ale investuje se do energetické bezpečnosti, která se víceméně začíná stávat – myslím tím energetické prostředí – silně regulované.

Proto dává smysl, že si stát klíčové majetky a energetickou infrastrukturu pohlídá pod plnou kontrolou.

Podpora akcionářů

Věříte tomu, že váš plán minoritní akcionáři na pondělní valné hromadě podpoří?

Já jsem toho názoru, že ano, protože je to krok, který je poměrně vstřícný. My jasně říkáme nejenom, že tak učiníme. To myslím, budou minoritní akcionáři brát pozitivně.

Současně ukazujeme celý jízdní řád, jak se to učiní. Protože doposud byla celá řada různých kritiků, kteří zpochybňovali to, co jsme slíbili. Říkali: „To se nepodaří, neudělá se to.“

Čtěte také

Zestátnit ČEZ za 250 miliard? Pro akcionáře velmi výhodné, o dohodě s Tykačem nevím, říká analytička

Někdo říkal, že tam musí být stále kontrola privátu, někdo říkal, že na to nebudou peníze. A my ukazujeme cestu, jakým způsobem se zabezpečí finance a současně jakým způsobem se to vypořádá s minoritními akcionáři. Takže podle mého názoru by měli být pro.

Teď už prosím jen stručně. Ten harmonogram, o který se budou asi akcionáři zajímat nejvíc – kdy by mělo dojít na první krok?

První krok je ta současná valná hromada. Je to nejbližší možný krok, který nastal s ohledem na to, že se dělá ta první část. Poté se samozřejmě musí udělat ještě další valná hromada, což je otázka několika měsíců, ne-li třeba jednoho roku. A to, co jsme říkali, že by celá tranše měla trvat přibližně rok a půl až dva, tak platí.

V každém případě to proběhne všechno až do posledního akcionáře, nebo říkejme do konce té transakce, v rámci tohoto volebního období. Z mého pohledu je to otázka maximálně dvou let.