Dát Ukrajině termín vstupu do EU? Stavění vzdušných zámků, hodnotí Bžoch. I symbolika je důležitou součástí, oponuje Gregorová

Bžoch si nemyslí, že by se přístupová jednání Evropské unie s Ukrajinou měla otevřít ještě letos. Připomíná, že země západního Balkánu, jako je například Albánie nebo Severní Makedonie, jsou v procesu o dost dále.

Čtěte také

Karel Barták: Další masivní rozšíření EU je na pořadu dne, nedá se nic dělat

„Pokud bychom těm byli schopni konečně dát nějaký termín, bylo by to jistě v pořádku. Tyto země dělají reformy už dost dlouho na to, aby měly jasný cíl a motivaci,“ myslí si místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti.

Co se týká Ukrajiny, ta má podle něj dnes řadu jiných problémů a je ve válce.

„Tím, že ji budeme dávat nějaké termíny, budeme spíš stavět vzdušné zámky. Ukrajina se k tomu bude upínat víc než státy západního Balkánu. Bude chtít být v EU co nejdřív a bude se domnívat, že ji to vyřeší všechny problémy. Ale to není naším cílem. Tím, že jsme ji dali kandidátský status, jsme jasně ukázali, že EU je pro ni otevřená. Ale nebude to hned, bude to trvat nějaké roky. Musí udělat spoustu reforem. Podpoříme ji, ale to je všechno. Více udělat nemůžeme,“ naznačuje.

Čtěte také

Vůbec si nejsem jistý, jestli Ukrajina do Unie někdy vstoupí. Hned po válce se vynoří mnoho otázek, myslí si právník Šlosarčík

Gregorová připouští, že Evropská unie nemůže Ukrajině slibovat v průběhu války, že okamžitě po jejím skončení bude přijata. Na příslibu členství ale nic falešného nevidí.

„I symbolika je extrémně důležitou součástí kandidátského statusu. Mimo jiné i proto byl udělen a zároveň plnění kritérií vede k tomu, co od Ukrajiny po válce de facto budeme všichni očekávat – demokracii, dodržování lidských práv, institucionální stabilitu. No a samozřejmě fungující tržní ekonomiku,“ popisuje.

Nutná reforma Unie

V souvislosti s termínem rozšíření zdůrazňuje europoslankyně nutnost reformy Evropské unie. Připomíná, že v Bruselu se mluví o tom, že by se Unie mohla reformovat do roku 2030.

Čtěte také

Vstup Ukrajiny do EU je důležitý, ale odpracujeme si ho všichni, tvrdí europoslanec Knotek z ANO

„V ten moment můžeme zároveň říct zemím, které už plní kodaňská kritéria, jako je třeba Severní Makedonie, nebo těm, které k tomu směřují, jako jsou různé země západního Balkánu nebo Moldavsko: ano, po roce 2030, jakmile se my stihneme reformovat, vás stihneme i přijmout. Ale samozřejmě vždy je to navázáno na kodaňská kritéria a ty země to moc dobře ví,“ naznačuje.

Připouští, že EU už teď ztrácí kredit u některých kandidátských zemí, které kvůli integraci provedly spoustu třeba i bolestivých reforem a na další postup stále čekají.

„Bohužel se to už děje, obzvlášť se zeměmi západního Balkánu. V Severní Makedonii to způsobilo obří politickou krizi, když nebyla přijata v době, kdy kodaňská kritéria plnila. Dokonce i přejmenovala název své země, což byl obří ústupek. Ty země chtějí do EU proto, že je to jak ekonomický, tak i mírový a hodnotový projekt a spousta občanů chce být součástí těchto hodnot. Kdyby se rozhodlo, že nebudou přijaty nebo že budou přijaty a potom tento slib nebyl naplněn, způsobí to obří problémy v celém regionu. A to si nemůžeme dovolit,“ naznačuje.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Pocitově je Ukrajina v EU i v NATO už dávno. Není jí to ale moc platné

Podle Bžocha dělá Evropská unie věci často obráceně, protože si nejdřív stanoví termín a až potom řeší, jak je schopná k tomuto cíli dojít.

„V tomto případě by to bylo velmi nešťastné. Je absurdní dát termín rozšíření rok 2030, ale ještě nevíme, jak se budeme reformovat. Pak dojde k tomu, že se vymění evropské vlády, změní se celý přístup k rozšiřování a můžeme tento termín minout. A země, které dělají ty bolestivé reformy, si řeknou: co nám EU vlastně přinese, když nejsou schopni říct jasný termín a dohodnout se?“ naznačuje poslanec.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.