Daniel Veselý: Údery na Sýrii nesymbolizují morální sílu Západu, nýbrž jeho slabost

16. duben 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Útoky v Sýrii

Američany vedené nálety na syrské armádní pozice, jež byly charakterizovány jako odveta za barbarský chemický útok v Dúmě, jsou západními politickými špičkami prezentovány jako účinná morální lekce vražednému režimu Bašára Asada.

Leč společná vojenská operace Spojených států, Francie a Velké Británie je z hlediska mezinárodního práva nelegálním aktem, jelikož nebyla autorizována Radou bezpečnosti OSN a ani jedna z útočících velmocí nebyla Sýrií napadena.

Jan Jůn: Na diktátory typu Asada neplatí mnichovanská smířlivost

Při "chirurgicky přesném" úderu spojenců sehrály významnou roli britské letouny Tornado

Podle výroků britských expertů, sehrály při „chirurgicky přesném“ úderu spojenců na objekty ve třech místech, kde syrský režim vyrábí či skladuje chemické zbraně, stejně významnou roli jako francouzské letouny Rafale také britské letouny Tornado.

Kritikové ale mohou namítnout, že příslušná rezoluce by byla automaticky vetována Kremlem a že Západ je povinován trestat darebácké režimy.

Nicméně americký prezident Trump neměl k útoku posvěcení Kongresu, jak vyžaduje právní řád Spojených států, britská premiérka Mayová nepožádala o svolení parlament a francouzský prezident Macron podporu parlamentu nezískal.

Donald Trump

Ba co více, veřejnost stále nemá k dispozici nevyvratitelné důkazy o Asadově vině – onen kouřící revolver, jež by vojenské akci dodaly patřičnou legitimitu. Chtějí-li Washington, Londýn a Paříž po jiných zemích, aby striktně dodržovaly mezinárodní právní normy, musejí jít samy příkladem.

Převaha Asadova režimu?

Je však velice pravděpodobné, že syrská armáda v Dúmě smrtící plyn nasadila proti vzdorujícím militantům z Džaiš al-islam, kteří zde způsobovali značné ztráty elitním Asadovým jednotkám.

Jan Fingerland: Trump nelhal, jeho rakety byly chytré a krásné

Útoky na Sýrii

Uměřenost není to, co by Donaldu Trumpovi bylo vlastní, ať jde o jeho vztahy se ženami, účes, developerský vkus nebo třeba zahraniční politiku. V noci na sobotu se mu však takový uměřený kousek přece jen povedl.

Damašek si na své konto mohl připsat další vojenské vítězství, přestože při chemickém útoku zahynuly desítky nevinných civilistů. Islamisté ihned složili zbraně, souhlasili s evakuací na sever Sýrie a režim po pěti letech získal kontrolu nad celou východní Ghútou. Ovšem vysokou pravděpodobnost nelze zaměňovat s pádnými důkazy.

Mnozí kritikové dnes připomínají poučnou lekci s neexistujícími zbraněmi hromadného ničení v Iráku. Omezené letecké údery na syrské vojenské pozice ve skutečnosti nesymbolizují morální sílu Západu, nýbrž jeho slabost. Spojenci vynaložili obrovské úsilí, aby při útoku nepřišli o život Rusové, Íránci ani bojovníci z Hizballáhu, a operaci v předstihu konzultovali s Kremlem.

3999195-mapa-zobrazuje-oblasti-na-ktere-se-maji-zamerit-utoky-1-1750x1313p0.jpeg

Vojenská odveta reflektuje syrovou realitu syrského konfliktu, tedy jednoznačnou převahu Asadova režimu a jeho spojenců v Moskvě a Teheránu na válečném kolbišti. I západní politické špičky volky nevolky uznávají, že vítězství Damašku v krvavém konfliktu je jen otázkou času.

Radikální obrat ve válce by přineslo jen dlouhodobé vojenské angažmá Západu v Sýrii, jakému jsme byli svědky v Iráku, přičemž jediným výsledkem by bylo ještě větší krveprolití a trvalá destabilizace Levanty.

Autor je komentátorem Britských listů

Spustit audio