Daniel Veselý: Svět v současnosti čelí dvěma zásadním nebezpečím

12. říjen 2017
Daniel Veselý

Udělení Nobelovy ceny míru Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní (ICAN) se zdá být vynikající zprávou, i když tato skutečnost zvedla nejedno obočí a vyvolala pochybnosti o úsudku Nobelova výboru.

Ať tak či onak, protijaderná koalice s hmatatelnými úspěchy upozorňuje na jedno ze dvou největších nebezpečí, jimž dnes lidstvo čelí. Vzkaz Nobelova výboru je křišťálově jasný: snahy o globální zákaz jaderných zbraní mají smysl právě v době, kdy jimi Spojené státy a Severní Korea trestuhodně haraší.

V žádném případě se nejedná o stavění vzdušných zámků. Ostatně slova o naivním idealismu nejsou zrovna na místě zvláště nyní, kdy se rodí globální iniciativa s ambiciózním záměrem.

Přelomová dohoda

Díky úsilí ICAN se v OSN podařilo realizovat úmluvu o celosvětovém zákazu jaderných zbraní, již v červenci podpořilo 122 států. Tuto přelomovou dohodu v září podepsali představitelé zhruba 50 zemí, a to navzdory silnému nesouhlasu jaderných velmocí v čele se Spojenými státy. I když se vize světa bez jaderných zbraní může jevit jako čirá utopie, pokrok - řečeno s básníkem Oscarem Wildem - je realizací utopií.

Nobelovu cenu za mír dostane ICAN, Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní

Udělení Nobelovy ceny za mír protijaderné koalici však za snílkovství nepovažují někteří přední světoví státníci či třeba šéfredaktor akademického žurnálu The Bulletin of Atomic Scientists John Mecklin. Podporu ICAN vyjádřili také nositelé Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu a dalajláma a další významné osobnosti, příkladně čínský výtvarník Aj Wej-wej.

Logická volba

Jestliže mezinárodní společenství v uplynulých letech prostřednictvím závazných smluv zakázalo používání nášlapných min, kazetové munice a biologických a chemických zbraní, je celkem logické, že se uvažuje také o globálním zákazu nejničivějších zbraní, jaké kdy spatřily světlo světa. V tom lze dát Nobelovu výboru za pravdu, nehledě na ironizující komentáře světových periodik.

António Guterres

Riziko potenciálního jaderného konfliktu však není jediným závažným nebezpečím, před nímž dnes lidstvo stojí. Ne nadarmo generální tajemník OSN António Guterres označil klimatické změny za prioritu letošního Valného shromáždění OSN, a to právě v době, kdy Karibik a Floridu pustošily rekordní hurikány a 40 miliónů obyvatel jihovýchodní Asie se potýkalo s následky ničivých povodní.

Souvislost mezi klimatickými změnami a přírodními pohromami

Přestože se mediální produkce středního proudu přirozeně soustředila na neobvyklou sílu hurikánů a obrovskou spoušť, jež za sebou zanechaly, souvislostem mezi klimatickými změnami a těmito přírodními živly se tak velkého prostoru nedostalo. Zatímco tuzemská média okolo této skutečnosti obezřetně, až alibisticky našlapovala, některé západní sdělovací prostředky tak shovívavé nebyly.

Záchranáři evakuují obyvatele v zaplavených oblastech okolo texaského Houstonu

O tom, že změny klimatu mohou negativně ovlivňovat intenzitu hurikánů, informoval kupříkladu časopis Time, deník Washington Post nebo list Guardian. Bob Ward z London School of Economics v Guardianu dokonce katastrofální škody způsobené hurikány Irmou a Harveyem klade za vinu Trumpově kabinetu, jelikož zrušil opatření na ochranu ohrožených komunit před rozsáhlými záplavami.

Dnes už jen málokdo popírá zcela zjevné souvislosti mezi globálním oteplováním a lidskou činností, jakož i nezbytnost boje se změnami klimatu v duchu pařížské klimatické dohody. A pokud až na jednu klíčovou výjimku v souvislosti s klimatickými změnami existuje globální konsenzus, je záhodno, aby obdobná shoda nastala i v případě zákazu jaderných zbraní.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Komentář