Daniel Veselý: Svět odvrací zraky od barmských Rohingyjů

16. prosinec 2016

Situace muslimské menšiny Rohingyjů, která žije v Barmě a čelí represím tamější vlády, je den ode dne vážnější. Zatímco OSN varuje, že vojenské operace barmské vlády namířené proti Rohingyjům mohou být považovány za zločiny proti lidskosti, někteří pozorovatelé dokonce hovoří o genocidě.

Západní svět se dnes utápí ve vlastních problémech způsobených erozí politických pořádků, vzestupem pravicového populismu a islamofobie a nadto na krizové situace na různých místech planety nahlíží zpravidla podle toho, zda jsou ohroženy jeho zájmy. A to mohou být zásadní důvody, proč jej dnešní tragický osud muslimské menšiny v Barmě příliš nezatěžuje.

Nicméně ještě před několika lety byla vláda této jihoasijské země podrobena sankcím kvůli rozsáhlému porušování lidských práv a jejich zrušení bylo podmíněno politickými a ekonomickými reformami a obecně liberalizací tamních poměrů. Součástí tohoto procesu bylo vypsání všeobecných voleb na podzim roku 2015, v nichž výrazně uspěla Národní liga pro demokracii v čele se světoznámou disidentkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij. Ta se letos v dubnu stala barmskou ministryní zahraničí a státní poradkyní.

Pošpiněná pověst Rangúnu v očích Západu vzala definitivně za své, když se letos v září Obamova administrativa rozhodla zrušit zbývající ekonomické sankce. Kritikové ale namítají, že Obamovy vstřícné postoje vůči barmské vládě, jež se od opresivních praktik nikdy zcela neodvrátila, jsou integrální součástí amerického „návratu do Asie“, jehož cílem je redukovat mocenský vliv Číny.

Život v zapomnění

Rohingyjové, kteří obývají barmský stát Rakhine, čelí systematické perzekuci ze strany barmských vládních orgánů přinejmenším od roku 1982, kdy jim tehdejší vojenská junta upřela možnost získat občanství. Státní útlak vyústil v roce 2012 vypuknutím etnických nepokojů mezi Rohingyji a tamními buddhisty se stovkami mrtvých. Asi 100 tisíc osob muselo opustit své domovy.

Disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij se v dubnu stala barmskou ministryní zahraničí a státní poradkyní

Poslední vlna násilností se zvedla poté, co letos v říjnu rohingyjští útočnici na pohraničním stanovišti usmrtili devět policistů. Barmské vojsko v odvetě zahájilo brutální protipovstaleckou kampaň, včetně mimosoudních poprav, žhářských útoků a znásilnění, během níž bylo podle oficiálních údajů usmrceno sto Rohingyjů.

Lidskoprávní organizace armádu obviňují ze zničení celých vesnic, nasazení bitevních helikoptér proti bezbranným civilistům a zamezování vstupu humanitárních organizací a novinářů do postižených oblastí. Před státním terorem dosud uprchlo 10 tisíc Rohingyjů do sousedního Bangladéše a John McKissick z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za této situace viní Rangún z provádění etnických čistek.

Mrazivé mlčení Su Ťij

Rohingyjové bohužel nenalezli zastání u vlivných osobností, v jejichž moci je redukovat excesy státní represe, a to se v prvé řadě týká Aun Schan Su Ťij. Ta zastává vlivnou pozici v barmské vládě a navíc má mezinárodní kredit.

Nicméně Su Ťij, jejíž hlas se stal symbolem boje proti útlaku i v našich končinách, zůstává vůči tragickému osudu muslimské menšiny mrazivě lhostejná. Ačkoli se moc její politické platformy nevztahuje na armádu a bezpečnostní složky, její ostudné mlčení tváří v tvář masakrům mnohé znepokojuje.

Za zapomenuté Rohingyje se staví malajský premiér Najib Razak, který se potýká s finančním skandálem

Kupříkladu David Mathieson z Human Rights Watch si posteskl, že sama Su Ťij se již nepovažuje za lidskoprávní aktivistku, nýbrž za političku. Je proto ironií osudu, že se za zapomenuté Rohingyje staví malajský premiér Najib Razak, který se potýká s finančním skandálem.

Spustit audio