Daniel Veselý: Poučná lekce ze Singapuru aneb Dejme míru šanci

19. červen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Daniel Veselý

Na Korejském poloostrově a v sousedních zemích navzdory západní skepsi nyní panuje naděje, že normalizace vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou může vést k odstranění posledního reliktu studené války.

Západní komentátoři a analytikové podrobili smlouvu mezi USA a KLDR zevrubné kritice, a to zejména kvůli absenci časového harmonogramu a verifikace denuklearizačního procesu či zrušení vojenských manévrů americké a jihokorejské armády. Západní skeptici automaticky nedůvěřují Kimovu režimu a poukazují na jeho proradnost, která se projevila porušováním předchozích dohod.

Jan Fingerland: Donald a Kim - příliš krásné, než aby to byla pravda

Setkání Kim Čong-una a Donalda Trumpa v Singapuru

Tak oni se přece jen sešli, může nevěřící divák vzdechnout nad neskutečně působícím setkáním Donalda Trumpa a Kim Čong-una.

Nejedna z těchto výtek je zcela na místě, nicméně západní pozorovatelé podceňují historický a geopolitický kontext, jakož i fakt, že tato dohoda je prvním, leč zásadním milníkem ve vztazích obou znepřátelených zemí. Rozhodující budou především budoucí diplomatické rozhovory.

Značně problematická je však skutečnost, že Trumpův Bílý dům není dvakrát kompetentní, přijde-li řeč na dodržování mezinárodních smluv a závazků. 

Naopak východní Asie nyní zažívá obrovskou úlevu a místy euforii, neboť Korejský poloostrov ještě před několika měsíci obcházel přízrak apokalyptického válečného konfliktu. Jihokorejský list Korea Herald považuje dohodu za první krok k míru v regionu.

Skepse versus naděje

Totéž stanovisko zastává také singapurský deník Straits Times. Zatímco západní sdělovací prostředky věnují pozornost především Trumpovým přešlapům a excesům, jihokorejská média oceňují prezidenta Mun Če-ina, díky jehož diplomatickému umu oba kontroverzní lídři nakonec zasedli ke společnému stolu. Pesimismus západních analytiků také nesdílí zhruba 70 procent Američanů.

Lucie Priknerová: Summit v Singapuru - velké gesto, nebo začátek smíru?

Setkání Kim Čong-una a Donalda Trumpa v Singapuru

Summit Singapuru je pro mnohé historickým okamžikem setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Přestože je režim v Pchjongjangu patrně nejhorší diktaturou na světě, ve skutečnosti celé dekády usiluje o uzavření mírové smlouvy se Spojenými státy. Důvody jsou ryze pragmatické, neboť dynastie Kimů chce zůstat u moci za každou cenu a je si dobře vědoma nesouměřitelné vojenské převahy USA.

Starší generace má ještě v živé paměti masivní destrukci způsobenou během korejské války americkým letectvem. Kimův režim navíc drtí mezinárodní sankce, zatímco se proslýchá, že je otevřený zásadním ekonomickým reformám.

Ačkoli mainstreamová média akcentují porušování předchozích dohod ze strany Pchjongjangu, Washington nikdy KLDR neposkytl trvalé bezpečnostní záruky a často byl hluchý k jeho nabídkám. Přitom bezpodmínečně trval na tom, aby Severokorejci své závazky plnili.

Pchjongjang kupříkladu již v roce 1974 zaslal americkému Kongresu dopis, v němž vyjadřuje přání zahájit jednání, jež by vedla k uzavření mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Nixonův kabinet však na tuto nabídku nereagoval.

Co bude dál?

Již nyní je zjevné, že dosažení trvalého míru na Korejském poloostrově je během na dlouhou trať; během s mnoha nečekanými překážkami a zvraty. Navzdory chmurným prognózám a legitimním pochybnostem není vyloučeno, že smlouva mezi Spojenými státy a Severní Koreou tentokrát nebude mít jepičí život.

Petr Hartman: Byznysmeni v roli politiků zachraňují svět

Setkání Kim Čong-una a Donalda Trumpa v Singapuru

Kdyby místo politiků jednali obchodníci, mohl si svět ušetřit několik válečných konfliktů.

V Singapuru jsme byli svědky prvního historického setkání lídrů obou zemí, jemuž předcházela schůzka Kim Čong-una a Mun Če-ina a ratifikace Panmunjomské deklarace, která neutralizuje dosavadní nepřekonatelné rozpory mezi oběma Koreami.

Mírový proces podporují rovněž klíčoví regionální hráči, tedy Čína, Japonsko a Rusko. A americký prezident, který nedávno roztrhal dohodu s Íránem, je sice krajně nedůvěryhodným politikem, nicméně smlouva s KLDR je jeho dílem, na což je patřičně hrdý.

Spustit audio