Daniel Veselý: O co vlastně běží v Burundi?

9. prosinec 2016

České sdělovací prostředky včetně veřejnoprávních o dění ve vzdálených zemích příliš neinformují, a to platí především pro „nedůležité“ africké státy, jako je třeba Burundi, kde nedávno proběhl pokus o palácový převrat.

V našem povědomí jsou ovšem země na takzvaném černém kontinentě spojovány právě s neustálým sledem pučů a převratů.

Proč bychom se o to vlastně měli zajímat? Tato země se nachází ve značně neklidné oblasti, pohádkově bohaté na nerostné suroviny a sužované nelítostným násilím nemajícím od konce 2. světové války obdoby.

Jako všechny dramatické události ve světě mají i stávající rozbroje v této „zapadlé“ africké zemi své širší pozadí, jež nelze opomíjet pro pochopení věcí následujících.

Když koncem dubna letošního roku vládnoucí strana Národní rada pro obranu demokracie – Síly na obranu demokracie (CNDD-FDD) oznámila, že stávající prezident Pierre Nkurunziza bude potřetí usilovat o prezidentské křeslo ve volbách, jež se mají konat 26. června, vypukl v zemi poprask.

Čtěte také

Toto oznámení vyvolalo vlnu nevole mezi opozičními silami, ale i u některých lidskoprávních skupin s poukazem na to, že jde o neústavní krok. Ústava země jasně stanovuje, že prezident může absolvovat pouze dvě volební období, nikoliv tři.

V hlavním městě Bujumbuře a v okolí vypukly protesty a demonstrace proti prezidentovi Nkurunzizovi. Tyto protesty tvrdě rozehnaly bezpečnostní složky loajální prezidentovi; mezinárodní pozorovatelé hovoří o bití demonstrujících, o neznámém počtu zabitých a stovkách uvězněných osob, které se slovy prezidenta Nkurunzizy dopustily „nelegálních aktivit, za něž budou následovat tvrdé tresty“.

Násilnosti z Burundi vyhnaly podle posledních odhadů OSN více než 112 000 lidí, hlavně do Demokratické republiky Kongo a Rwandy a Tanzanie

Již tak horká situace se vyhrotila poté, co se v polovině května pokusil generálmajor Godefroid Niyombare s podporou vysokých vojenských a policejních předáků o palácový převrat, zatímco si prezident Nkurunziza „odskočil“ do sousední Tanzanie, kde byla svolána mimořádná konference na řešení krize v jeho zemi. Klasický scénář, dalo by se říct – jako podle šablony.

Nicméně, jako v řadě dalších případů, měl státní převrat jepičí život a slovy jednoho z pučistů neuspěl kvůli tomu, že „armádní síly byly pevně odhodlány bránit stávající systém“. On i další pučisté po dvou dnech přiznali svou porážku.

Čtěte také

Prezident Nkurunziza se zpátky do země vrátil jako vítěz a poté, co se znovu pevně ujal moci, vydal příkaz k uvěznění 18 politiků a vojáků namočených v puči, propustil tři neloajální ministry a nechal v Bujumbuře rozmístit po zuby ozbrojené vojáky. Ačkoliv má prezident silnou podporu zejména na burundském venkově, kde je považován za „božského hrdinu“, protesty pokračují a mrtví a zranění se vrší.

Dne 23. května byl v Bujumbuře zastřelen opoziční předák Zedi Feruzi. Přestože se Feruzi ostře vymezoval proti tomu, aby se Nkurunziza ujal potřetí prezidentského úřadu, není dosud známo, kdo jej připravil o život. Po Feruziho smrti opoziční předáci přerušili jednání s vládou, jež s ní během krize navázali. Zaznělo dokonce podezření, že tato vražda mohla být „součástí plánu k fyzické likvidaci opozičních lídrů“, kteří brojí proti prezidentovi.

Násilnosti z Burundi vyhnaly podle posledních odhadů OSN více než 112 000 lidí, hlavně do Demokratické republiky Kongo a Rwandy a Tanzanie, kde v jednom z uprchlických táborů vypukla cholera, která nakazila 3000 burundských uprchlíků.

Uprchlická vlna může nabrat ještě vyšších obrátek. Ve východním Kongu ale probíhá snad nejtragičtější konflikt od 2. světové války s miliony mrtvých, na němž participuje i rwandská vláda. Destabilizace Burundi a současný politický pat může labilní region ještě více rozjitřit.

Spustit audio