Daniel Veselý: Co znamená zvolení prvního muslimského starosty Londýna?
Volba nového starosty Londýna, jímž se stal 45letý člen Labouristické strany a bývalý poslanec Sadiq Khan, byla kontroverzní v podstatě pouze z toho důvodu, že dotyčný politik je muslimského vyznání. Nicméně všechny průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly, že se Khan londýnským starostou stane.
Je asi čirou přirozeností, že Khanovo zvolení do čela londýnské radnice vyvolalo větší pozornost, ba kontroverzi, než třeba skutečnost, že starostou druhého největšího nizozemského města Rotterdamu je též muslim.
Londýn je přece jen pravděpodobně nejvýznamnější evropskou metropolí a jedním z nejdůležitějších měst na světě. Ačkoliv Khan během předvolební kampaně musel čelit podpásovým, až šovinistickým útokům ze strany britských konzervativců, nespokojené hlasy se v souvislosti s jeho vírou ozvaly přímo z labouristického tábora.
S Khanovým politickým úspěchem se objevily i konspirační teorie o tom, že důkaz o postupné islamizaci Evropy je konečně na světě, protože Londýn je nyní plně v rukou muslimů, s čímž se netají zejména tuzemští islamofobové.
Tito nepříliš informovaní kritikové ale patrně netuší, že v kompetenci londýnského starosty není řízení zahraniční politiky ani národního hospodářství. Navíc liberální muslim Sadiq Khan proslul tím, že veřejně podpořil sňatky osob téhož pohlaví a vysloužil si za to fatwu od jednoho fundamentalistického klerika.
Novopečený londýnský starosta byl zvolen v přímé volbě, a jelikož muslimové tvoří zhruba 12 procent z celkové populace britské metropole, je zjevné, že Khanovo vítězství doprovázely úplně jiné faktory než náboženská příslušnost toho kterého uchazeče o místo starosty. Těmi jsou podle mnohých Londýňanů kupříkladu problémy s dopravou, vysoké náklady na bydlení, zajištění efektivní bezpečnosti či ochrana životního prostředí ve městě.
Samotný životní příběh Sadiqa Khana je přitom jakousi limonádovou verzí amerického snu. Khan se narodil v rodině imigranta z Pákistánu, který se do Velké Británie přistěhoval v 60. letech minulého století, tedy v době, kdy zde stovky Pákistánců hledaly stabilní zaměstnání, sociální zajištění a obecně lepší život pro jejich rodiny. Jeho otec zprvu pracoval v továrně a později jako řidič autobusu.
Khan studoval práva a praxi v oboru získal jako poradce v oblasti lidských práv. Později se stal labouristickým poslancem za jeden z londýnských obvodů. Tento až kýčovitý životní příběh člověka z chudé imigrantské rodiny, kterému se podařilo zaujmout důležité mocenské postavení ve Velké Británii, nicméně ilustruje, že imigranti z islámských zemí či jejich potomci se na Západě mohou vlastní pílí vypracovat a uspět.
Nový londýnský starosta však není jediným pákistánským přistěhovalcem druhé generace, jemuž se podařilo obstát na britské politické scéně, a to navzdory nepříznivým okolnostem.
Současný ministr pro obchod, inovace a odborné záležitosti Sajid Javid je synem pákistánského imigranta, který pracoval v továrně a posléze jako řidič autobusu. Tato zaměstnání vykonával i otec baronky Sayeedy Warsiové, která se jako první muslimka stala členkou Cameronova kabinetu.
Nepochybně pozitivním faktem týkajícím se zvolení prvního muslima do čela londýnské radnice je šance, že Sadiq Khan může z titulu své funkce omezit hrozbu islámského fundamentalismu. Na toto ostatně dlouhodobě poukazují muslimští komentátoři, kteří mimo jiné tvrdí, že Západ není pro muslimy nepřátelským místem k životu a že zde mohou klidně žít.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
