Daniel Veselý: Co může přinést bitva o Mosul?

27. říjen 2016

Padne-li irácká bašta Daeše Mosul, k čemuž nakonec dojde, bude to znamenat signifikantní vítězství Spojených států a jejich spojenců v Iráku. Existují ale chmurné prognózy, jež hovoří o posílení těchto džihádistů v Sýrii a dalších rizicích vyplývajících z této ofenzivy.

V Mosulu vedou společnou ofenzívu proti Daeši irácká armáda a kurdská ozbrojená milice. Toto úsilí je ze vzduchu podporováno americkými nálety na pozice džihádistů a na zemi iráckými speciálními silami, jež narazily na těžkou palbu militantů.

Speciální pozemní jednotky v ulicích Mosulu budou dozajista čelit houževnatému odporu bojovníků Daeše, kurdští pešmergové jsou připraveni na spoustu nástražných bomb a především na odhodlané sebevražedné atentátníky, nicméně záda jim kryjí letecká podpora a dělostřelecká a minometná palba.

I tak jsou síly značně nevyrovnané: Zhruba 5000 džihádistů vzdoruje drtivé vojenské přesile čítající 100 tisíc mužů.

Hrozí druhé Aleppo?

Humanitární organizace s obavami hledí na situaci více než jednoho milionu civilistů, kteří zůstali uvězněni ve městě. I když téměř tisíc civilistů před boji z města uprchlo do Sýrie, OSN hlásí, že 200 tisíc lidí bude během ofenzivy potřebovat bezpečné přístřeší.

Humanitární organizace s obavami hledí na situaci více než jednoho milionu civilistů, kteří zůstali uvězněni ve městě

Již nyní je zjevné, že se porážka džihádistů, kteří zřejmě použijí civilisty jako lidské štíty, bez ztrát na životech nevinných neobejde. Podle humanitárních pracovníků v následujících měsících z Mosulu uprchne 700 tisíc lidí, což pro humanitární úsilí představuje skutečný křest ohněm.

Nabízí se paralela se syrskou a ruskou vojenskou strategií ve východním Aleppu, kde takzvaně umírnění rebelové kooperují s radikálními islamisty. Zde se nicméně obavy o lidské štíty nezdůrazňují, třebaže islamistům byl umožněn odchod z města.

Zatímco západní mediální produkce překypuje záběry ze zdevastovaného Aleppa, veřejnost není tak dopodrobna obeznámena se záběry z dobytého Ramádí a Fallúdži, jež americké nálety změnily k nepoznání. Avšak Američané se i kvůli veřejnému mínění neuchýlí k masivnímu bombardování Mosulu nerozlišujícímu mezi civilisty a militanty – na rozdíl od Moskvy a Damašku ve východním Aleppu.

Různí aktéři, různé cíle

Osvobozování Mosulu a jeho okolí, kde žijí převážně sunnité, dále pak Kurdové i křesťané, je sice realizováno mezinárodní koalicí, ale ta zahrnuje jak iráckou armádu a Kurdy, tak sunnitské kmeny a šíitské paramilitární jednotky. Tito aktéři sledují rozdílné cíle, a to může podle slov blízkovýchodního experta Patricka Cockburna znamenat po pádu Mosulu značný problém, neboť mezi nimi panuje velká rivalita.

Hillary Clintonová jako každý právník umí pracovat s dokumenty, nemá však ani v náznaku žádný světonázor

Horká irácká půda, již tragicky poznamenala nelegální americká invaze a jí vyvolaná sektářská válka, naprosto postrádá kýženou stabilitu. A proto je po letech vzájemné nevraživosti obtížné nalézt smír mezi tamními obyvateli.

Ani další prognóza nevyznívá příliš optimisticky. Reportér Robert Fisk na stránkách listu Independent vyslovil podezření, že skutečným záměrem USA a jejich spojenců je vyhnat Daeš do Sýrie, aby zde obrazně řečeno zavařil Rusům a Asadovi. Ačkoliv Fisk tlumočí obavy Asadovy zpravodajské služby a Teheránu, pád Fallúdži v tomto roce znamenal exodus tisíců militantů z Daeše do Sýrie.

Mezitím pravděpodobná vítězka amerických voleb Hillary Clintonová během poslední prezidentské debaty zdůraznila, že nemíní znovu okupovat Irák, a po dobytí Mosulu bude následovat tažení na syrskou baštu Daeše v Rakká. Jde ale o silácká slova, protože ve hře jsou Rusové a Syřané, kteří mají v Sýrii navrch.

Spustit audio