Daniel Prokop: Úřady? Brutální papírování, neefiktivita a dublování práce. Není divu, že nezbývá na platy zaměstnanců

Odbory požadují zvýšit platy ve veřejné sféře a od července i minimální mzdu, aby byla zachována kupní síla. Přidáno o 10 % by měli podle odborářů dostat také nepedagogičtí pracovníci.

„Ti mají skutečně velmi nízké mzdy a můžou být ohroženi. Platy učitelů se za minulé vlády relativně hodně zvyšovaly. Inflací jsou ale ohroženi také. Otázka tedy je, kde mít tu prioritu,“ ptá se v pořadu Jak to vidí... sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.

Čtěte také

iROZHLAS

Odbory úřadů vyhlašují od čtvrtka stávkovou pohotovost. Žádají zvýšení platů o inflaci

Jak připomíná, školství je oblast, kde hrají roli i speciální finance vyčleněné na odměny. „Jsem zastáncem toho, že by vzdělávání mělo být mnohem více řízeno státem. Ministerstvo by mělo mnohem více kontrolovat, zda školy pomáhají znevýhodněným, jestli modernizují výuku, a to pak zohledňovat v odměnách. Tím by se mohlo výrazně ušetřit.“

Ušetřit by se ale podle sociologa dalo také tím, že by se výrazně zjednodušilo celkové financování. „Dneska se promrhají obrovské finance tím, že ředitelé vykazují počty znevýhodněných žáků, spravují různé evropské dotace, a tím lepí své rozpočty. Kdyby se financování škol zjednodušilo, ušetřilo by se na základní platy.“

Neefektivní financování

Neefektivní financování není ale bolest pouze oblasti školství, ale třeba také úřadů práce. „Lidé na úřadech práce jsou velmi špatně placeni. Zátěž na ně kladená je ale obrovská. Chyba je v ohromné byrokracii. U každé dávky vyžadujeme tak brutální papírování, že úřady zbytečně přetěžujeme. Kdyby se příspěvek na bydlení čerpal jednou ročně a on-line, ubylo by úředníkům tolik agendy, že by jich mohlo být méně a byli by lépe ohodnoceni.“

Dalším příkladem je zbytečně rozdělená česká správa. „Když platíte daň z příjmu, platíte ji finanční správě, přehledy ale dáváte správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Úplně zbytečně dáváte třikrát ty samé údaje. Kdyby to všechno vybírala finanční správa a rozdělovala to dalším institucím, ubyla by všem spousta práce. Bohužel je česká správa tak fragmentovaná a neefektivní, že potom musí šetřit na platech lidí. Změna systému by ale vyžadovala velkou politickou energii.“

Komu přidat?

Vláda zatím navrhla dvě varianty růstu platů. Kloní se spíše k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci. Komu ale přidat? A o kolik? „Ve státní správě jsou lidé, kteří jsou velmi podplacení. Jsou tam ale i lidé, zejména ve výzkumných ústavech, kteří za velmi malou práci dostávají platy, které jsou nad úrovní soukromé výzkumné sféry. Určitě je tedy třeba tlačit na efektivitu těchto ústavů, aby státu poskytovaly kvalitní oporu a měly svoji legitimitu,“ navrhuje Daniel Prokop.

Čtěte také

Daniel Prokop: Dopady inflace bolí stále více lidí. Řadě z nich zbývá pouhých 100 korun na den

Inflace ovšem samozřejmě více poškozuje chudší zaměstnance. „Bohatší zaměstnanci navíc vydělali na snížení danění práce. Osobně by mi tedy přišlo dobré fixní přidání a k tomu nějaké procentuální, aby to více pomohlo chudším. To, že stát zaměstnává lidi, kteří jsou zároveň na sociálních dávkách a pobírají třeba příspěvek na bydlení, není dobře.“

Zavést by se ale podle sociologa měla i automatická valorizace minimální mzdy, na úrovni 50 % průměrné mzdy. „Má to samozřejmě také své kritiky, kteří říkají, že to může podpořit inflaci a zvýšit nezaměstnanost. Ale výzkumy ukazují, že to není pravda. Navíc je tam brzda, která valorizaci v době ekonomické recese může zastavit.“