Daniel Kroupa: Zdařilý život Jana Sokola

17. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Sokol (archivní foto)

Poprvé jsem se s Janem Sokolem setkal před padesáti lety ve sklepě jedné břevnovské vily. Komunisté tehdy v rámci takzvané normalizace znemožňovali konání filozofických seminářů na veřejnosti, a tak nezbývalo než uchýlit se doslova do podzemí.

Pár studentů zapálených pro svůj obor, mezi něž jsem patřil, mělo plné zuby oficiálního marxismu-leninismu. Chtěli jsme číst díla velkých filozofů bez ohledu na to, zda se straně a vládě líbí, nebo ne. Hledali jsme někoho zkušenějšího, kdo by nás vedl. Nu, a kdosi přivedl Honzu Sokola.

Jan Sokol

Nebyl ověnčen akademickými tituly, ani neměl potřebu se vyvyšovat nad ostatní, jeho autorita spočívala ve schopnosti porozumět složitým filozofickým problémům a vysvětlit je způsobem srozumitelným každému. Nic nepředstíral, a když nevěděl, řekl prostě, že neví.

Křesťanství pro něj nebylo pouhým přesvědčením, ale spíše praktickým postojem k životu. I jeho zásluhou se studijní setkávání postupně měnilo v přátelské a díky tomu vydrželo desetiletí. Seminář se zaměřil na Nietzscheho filozofii, získával časem stále vyšší odbornou úroveň a na jeho půdě zaznělo i několik přednášek profesora Jana Patočky, který byl tchánem Jana Sokola.

Schopnost kompromisu je uměním

Není tedy divu, že patřil k prvním signatářům Charty 77 a zažil výslechy Státní bezpečností. Na rozdíl od jiných však nebyl vyhozen ze zaměstnání, protože již v té době patřil k našim nejvýznamnějším počítačovým odborníkům, kterých byl tehdy velký nedostatek. Při tomto zaměstnání a při své vzdělávací aktivitě stačil z řady cizích jazyků překládat knihy i psát vlastní.

Čas si našel i pro svého koníčka.

Jan Sokol

Poznal jsem to, když jsem zdědil sloupkové hodiny. Žádný vzácný klenot, ale rodinnou památku, která byla porouchaná a léta nehybně stála kdesi na skříni. Když jsem si postěžoval, že si s ní nikde v hodinářství nedokázali poradit, Honza opáčil, ať mu je přinesu, že mi je opraví. A za týden byly v pořádku.

Když totiž v 50. letech nesměl studovat, vyučil se zlatníkem a jemná mechanika se mu zalíbila. Maturitu si dodělal později. Podobně tomu bylo s jeho studiem matematiky při zaměstnání na vysoké škole. Tituly obdržel až po revoluci.

Do politiky se sám netlačil, ale ke kandidatuře do parlamentu byl zástupci Občanského fóra vyzván. Po zvolení se stal místopředsedou Sněmovny národů a předsedou poslaneckého klubu. Opět to nebyla jeho mocenská ambice, co jej vyneslo do těchto vysokých funkcí, ale skutečnost, že se těšil respektu i protichůdných politických proudů. Pro svou rozvážnost, umírněnost, toleranci, věcnost a schopnost uzavírat kompromisy.

Daniel Kroupa

To poslední mu někteří lidé vytýkali, ale mýlili se. Schopnost kompromisu je uměním a je ctností, pokud je u člověka vyvážena nekompromisní věrností poznaným hodnotám.

Jan Sokol ji osvědčoval i v dobách, kdy se za snadný a pohodlný život platilo ztrátou charakteru. Jeho život nebyl snadný ani pohodlný, protože nežil pro sebe, ale pro druhé; přesto, anebo právě proto to byl život zdařilý.

Autor je filozof a pedagog

Jan Sokol
autor: Daniel Kroupa
Spustit audio