Daniel Kroupa: Obrana jako téma českého předsednictví Evropské unie
České předsednictví v Radě Evropské unie je přede dveřmi a naše příprava na ně v plném proudu. Začíná v červenci a je těžké říct, jestli do té doby skončí ruská válka proti Ukrajině a Západu. Mír je velmi nepravděpodobný a jediné, v co můžeme doufat, je příměří či alespoň zastavení palby.
Podle jedné staré definice válka, i když se právě nestřílí, trvá do té doby, dokud jsou znepřátelené strany odhodlány rozhodovat silou. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by své odhodlání nebo sílu ztrácely.
Čtěte také
Ve válce se ovšem často rozum podřizuje logice síly, která je nevypočitatelná a nepředvídatelná. Musíme tedy počítat s tím, že se může stát cokoli, což je pro politiku značně nekonformní situace.
Z toho plyne, že čeští politici to mírně řečeno nebudou mít snadné. Protože Rusko nás označuje za nepřátelský stát, lze předpokládat, že nebude mít velkou ochotu vést diplomatická jednání s Evropskou unií, pokud budou vedena našimi politiky. Jeho strategií v této oblasti je snaha rozbíjet jednotu Unie, vybírat si, s kterým členským státem jednat bude a s kterým nikoli.
Úlohou českého premiéra naopak bude udržet evropskou jednotu a dosáhnout toho, aby proti Ruské federaci Evropská unie vystupovala jako jednotný celek. Teprve pak může projevit svou sílu, které jediné náš protivník rozumí. I když půjde jenom o takzvanou měkkou sílu.
Přicházíme o falešný pocit bezpečí
Sotva si lze v této chvíli představit, že by mezi hlavními tématy českého předsednictví chyběla obrana Evropy. Nemluvme nyní o evropské armádě, o které se občas zmiňuje francouzský prezident Emmanuel Macron a která je stále cílem vzdáleným za modrým obzorem.
Čtěte také
Reálnou zárukou naší bezpečnosti je Severoatlantická aliance, v níž zbraněmi schopnými čelit těm ruským disponují jenom Spojené státy. Proto se naše úvahy musí soustředit na otázku, jak může Evropská unie přispět k budování evropského pilíře NATO, aby v případě, že Američané budou zaměstnáni na opačném konci světa, dokázal ubránit naše území.
Podle některých vojenských expertů je především třeba navýšit v členských státech výdaje na obranu, netříštit inovační potenciál tím, že každý vyvíjí to, co někdo jiný už vyvinul a výrazně zefektivnit stávající a funkční mechanismy vojenské spolupráce nazývané PESCO.
Konkrétními kroky pak musí být vyšší unifikace vojenské výzbroje a odpovídající civilní infrastruktury, společný výcvik zaměřený na nejnebezpečnější scénáře, který bude financován z rozpočtu Unie, sjednocený systém vzdělávání vojenských profesionálů a financování z rozpočtu Unie společného výzkumu, vývoje a výroby nových zbraňových systémů.
Nejsem odborníkem v této oblasti, a proto mluvím jenom o tom, co pochopí i laik. Je jistě řada dalších věcí, které by bylo třeba učinit, které měly a mohly být uskutečněny dříve. Nestalo se tak proto, že evropské politické elity žily falešným pocitem bezpečí. O ten ale nyní přicházejí a bylo by neomluvitelné, kdyby se naši politici v předsednické roli Evropské unie nepokusili tato opatření prosadit.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
