Daniel Kroupa: Lidem v nouzi by vláda měla pomáhat účinněji

Jenže pokusy tyto návody realizovat uvrhly do chudoby celé národy, protože nabízený model státem řízené ekonomiky, udržující rovnost, nedokáže uspokojit rostoucí potřeby obyvatelstva a je nesrovnatelně méně výkonný než model tržní.

Čtěte také

David Klimeš: Není už čas. Stát musí začít pomáhat

Proto umírněné levicové vlády, opírající se o pragmatické přesvědčení, že rozdíly lze ospravedlnit pokud přinášejí prospěch celku, se snaží řešit alespoň to, na co stačí. Zavedly progresivní daně a systém přerozdělování příjmů, který nespokojenost mírní, touhu po rovnosti ale neodstraňuje.

A co hůře, v důsledku složité administrativy tyto vlády nedokážou v dostatečné míře pomoct lidem, kteří upadli do bídy. Tak i v bohatých státech, v dobách relativního zhoršení ekonomické situace, narůstá volání po radikálních řešeních a posilují extrémistické politické síly, které slibují, že je prosadí.

Morální závazky vlády

Dnes máme v České republice umírněnou středopravicovou vládu, která nechce zvyšovat daňovou progresi ani míru přerozdělování. Nechce také zvyšovat zadlužení republiky, jak to činily vlády předchozí. Čelí ale kromě dědictví z minulosti následkům války na Ukrajině, projevujícím se zdražováním energií a spolu s nimi všeho ostatního. Inflace požírá úspory střední třídy, která chudne, a chudší části společnosti hrozí, že se propadne právě do bídy.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Přetížené Úřady práci mohou znamenat kolaps sociální pomoci. Politici nabízí místo řešení laciné moralizování

Vláda sice projevuje vůli těmto lidem pomáhat, ale její snaha poněkud ztroskotává na byrokratické mentalitě. Jak konkrétně? Na to upozornil ve svém twitterovém příspěvku Daniel Hule, který se dlouhodobě věnuje lidem v nouzi. Uvádí, že třeba po seniorce, která požádá o příspěvek na bydlení, chce pracovní úřad 14 dokumentů. U každého z nich jde jistě dobře odůvodnit, proč musí být předložen, aby se zabránilo podvodům a neoprávněnému čerpání dávek. Dát je však všechny dohromady by umořilo osla, natož vetchou stařenku.

Snad je to tak zařízeno proto, aby žadatelky a žadatele od žádání příspěvků úřady odradily. Jak upozorňuje pan Hule, tito lidé skončí v exekuci. Rozšíří počet těch, o které se stát, s mnohem většími náklady než na potenciální ztráty plynoucí z případného vyplácení příspěvků těm, kteří na ně nárok nemají, bude muset postarat.

Daniel Kroupa|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Pravicovým bojovníkům proti zneužívání dávek to jistě udělá radost. Kritizovat vládu za to, že vyplácí peníze nepřizpůsobivým, budou tak jako tak a nárůst počtu zklamaných, zrazených a zoufalých lidí, na kterých jim nezáleží, přispěje ke společenské radikalizaci, kterou využijí ve svém úsilí dobýt moc. I levicovým radikálům se taková situace náramně hodí, protože jejich kritice systému dodává na věrohodnosti. Vláda by si vůči lidem v nouzi měla být na prvním místě vědoma svých morálních závazků. Necítí-li je, měla by konat alespoň z politického pragmatismu.

Autor je filozof a pedagog