Daniel Kroupa: Jen kvalitní jednací řád zajistí věcnou a efektivní demokratickou diskusi
S obstrukcemi v Poslanecké sněmovně již máme zkušenosti dostatečné k tomu, abychom je vyhodnotili a vyvodili z nich závěry pro úpravu zákona o jednacím řádu. Je zajisté v pořádku, pokud má opozice právo dát touto formou veřejnosti najevo, že s nějakým návrhem či rozhodnutím vlády nesouhlasí, pokud však je toto právo tak široké, že znemožňuje vládní většině uskutečňovat svůj program, představuje ohrožení demokracie a musí být zúženo.
Parlamentní republika se zablokovaným parlamentem prostě nefunguje. Vím, že neříkám nic nového, protože debaty na toto téma se vedou již řadu let. Při projednávání snížení valorizace důchodů však opozice situaci vyhrotila natolik, že se změna jednacího řádu jeví nutná. Přesto se vládní většina jaksi nemůže odhodlat k tomu, aby ji prosadila.
Čtěte také
Důvodem je patrně obava, že projednávání novely zákona o jednacím řádu bude provázeno ještě větší obstrukcí, než byly všechny předchozí. A to i v případě, že půjde jenom o úpravu běžnou v demokratických státech. Umíme si představit, že budou zaznívat projevy o tom, jak vláda likviduje své oponenty a zavádí totalitu.
Uslyšíme je asi nejen od řečnického pultu, ale i na demonstracích v ulicích města. Tak budou nejspíše hřímat i ti, kteří v minulém volebním období sami museli čelit obstrukcím a požadovali jejich omezení.
Kvalitní jednací řád
Nejlepší by zajisté bylo, kdyby se ke změnám jednacího řádu přistoupilo v dobách klidných a na základě racionální dohody všech zúčastněných stran. Jenže v takových časech se zdá, že všechno funguje, změna pravidel jednání není potřeba a její projednávání jen zdržuje přijímání potřebných zákonů.
Čtěte také
Je to jako chtít po zdravém člověku, aby šel na preventivní lékařskou prohlídku. Něco takového dělají jenom rozumní lidé. Ve velkých kolektivech ovšem tvoří menšinu.
Političtí myslitelé a vědci se věnují hlavně teoretickým základům a možným formám demokracie. Mají při tom sklon přehlížet demokratické procedury a jejich pravidla, která jsou obsažena v jednacích řádech. Je to chyba, protože, jak se ukazuje, právě ony mohou někdy představovat pro demokracii větší hrozbu než její odpůrci.
Demokracie bývá obecně těžkopádnější než diktatura, protože v ní politickému rozhodnutí předchází diskuse. Ta však poskytuje výhodu, že problém, který je třeba řešit, není viděn jenom z jediné perspektivy, ale je nahlížen mnoha očima a z různých stran.
Tato přednost se ale uplatní pouze v případě, že diskuse je věcná a efektivní. Právě to má zajistit kvalitní jednací řád.
Autor je filozof a pedagog