Další potenciální možnost života mimo Zemi?

24. září 2010

Astronomové objevili tři planety o hmotnosti Neptunu, které obíhají kolem hvězdy, podobné Slunci a mohly by být případně obyvatelné. Objekty podobné Sluneční soustavě nelze pozorovat přímo, existence extrasolárních planet se odvozuje z jejich gravitačního působení na mateřskou hvězdu. Hmotnější hvězdy způsobují větší kolísání jejího pohybu, takže většina dosud objevených planet se podobala spíše plynovým a ledovým obrům naší Sluneční soustavy, jako jsou Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Menší planety obíhající po bližších drahách, které jsou podobné Merkuru, Venuši, Zemi nebo Marsu, se hledají daleko složitěji. Aby se to povedlo, bylo třeba podstatně vylepšit technické prostředky.

Pomocí zdokonaleného pozorovacího systému dosáhli astronomové nebývalého úspěchu. Zjistili, že kolem hvězdy HD 69830, která je velmi podobná Slunci, obíhají nejméně tři planety. Tento planetární systém vykazuje některé nápadně podobné rysy s naší Sluneční soustavou. Tři objevené planety obíhají po téměř kruhových drahách ve vzdálenostech do jedné astronomické jednotky od centrální hvězdy. Jedna astronomická jednotka je rovna vzdálenosti Země od Slunce. Jsou to planety složené z hornin, nikoli plynoví obři. Odlišnost nově objevené soustavy je v hmotnosti planet. Jsou desetkrát až osmnáctkrát hmotnější než Země, srovnatelné s Neptunem. Historie vzniku planetárního systému kolem hvězdy HD 69830 je velmi záhadná a vyžaduje detailní studium. Z velkých hmotností planet vyplývá, že protoplanetární mlhovina hvězdy obsahuje větší množství pevných materiálů, než je tomu ve Sluneční soustavě. Tato mlhovina je totiž zásobárnou hmoty, z níž se planety formují.

Minulý rok byla hvězda HD 69830 důkladně zkoumána pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. Ukázalo se, že je to jediná známá hvězda, která se hmotností a stářím podobá Slunci a přitom se kolem ní vyskytuje pás asteroidů. Tento závěr vyplývá ze zjištění, že hvězda je v infračervené oblasti jasnější, než se předpokládalo. Zjištěnou odchylku mohou způsobit malá zrnka prachu ve vzdálenosti menší než jedna astronomická jednotka. V této vzdálenosti nemohou malé částice přežívat dlouho, jsou buď hvězdou pohlceny nebo vyvrženy do prostoru. Částečky musí tedy být nepřetržitě doplňovány a to při srážkách větších těles v pásu asteroidů. Z výpočtů vyplývá, že hmotnost pásu asteroidů hvězdy HD 69830 je přibližně 25krát větší než v naší Sluneční soustavě. To je ve shodě s větší hmotností objevených planet. Vzájemné gravitační působení všech čtyř těles a pásu asteroidů určuje pravděpodobné vzdálenosti všech objektů tohoto systému. První planeta obíhá ve vzdálenosti 0,08 astronomické jednotky od hvězdy, druhá je vzdálena 0,19 astronomické jednotky a třetí 0,63 této jednotky. Pás asteroidů se rozkládá ve vzdálenosti 0,3 až 0,5 astronomické jednotky od hvězdy HD 689830. Ve Sluneční soustavě leží pás asteroidů ve vzdálenosti 2,6 astronomické jednotky od Slunce, mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru.

Jedním z nejsložitějších a nejdůležitějších úkolů současné astronomie je objevování dalších malých planet skládajících se z hornin podobně jako Země. Tyto planety, pokud by se na nich měl objevit život v nám známé formě, musí obíhat kolem mateřské hvězdy v takzvané obyvatelné zóně. To znamená v takové vzdálenosti, kde by okolní teplota dovolovala výskyt vody v kapalném stavu. Zdali k takovým planetám bude patřit trojice obíhající kolem hvězdy HD 69380, se jistě brzy ukáže.

autor: Jana Štrajblová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.