Dálnice stavíme dlouho, ale o polovinu levněji než dřív, říká prezident kontrolorů

Miloslav Kala
Miloslav Kala

Česká dálniční síť je hotová zhruba ze šedesáti procent, zbývá dostavět asi osm set kilometrů. Stát to hodlá stihnout do roku 2050, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ale termín považuje za nereálný, pokud se současné tempo výstavby nezrychlí. „Ústřední problém výstavby infrastruktury, nejen dálnic, je, že nejsou připravené. Stát nezvládá stavbu naplánovat, vypořádat se s námitkami a získat stavební rozhodnutí,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Od rozhodnutí o výstavbě dálnice po získání pravomocného stavebního povolení uplyne třináct let, což je o čtyři roky více než při poslední kontrole před pěti lety. „Chtěli jsme udělat srovnání, jak se Ředitelství silnic a dálnic a ministerstvo dopravy vypořádaly s našimi poznatky. Jde zde o velké finanční prostředky, což zvyšuje riziko korupce,“ vysvětluje.

Ministerstvo dopravy oznámilo, že má připravenou novelu stavebního zákona, která má výstavbu urychlit. Kala je k tomu ale skeptický. „Je to obecný problém vymahatelnosti práva, soudy se vlečou a jsou nepředvídatelné. Tím musíme začít, jinak se doba přípravy za dalších pět let opět prodlouží,“ varuje.

„Tady se hanlivě mluví o ekoteroristech a starostech odmítajících dálnice. Ale buďto to právo někdo zneužívá a stát ho musí prosadit. Anebo jde o oprávněné požadavky a pak je stát musí vzít v potaz,“ zdůrazňuje Kala.

Kromě prodloužení doby přípravy se ale velmi razantně snížila cena výstavby, a to o více než padesát procent. V roce 2013 stál jeden kilometr dálnice v průměru 340 milionů korun, dnes je to 152 milionů. Podle Kaly je to způsobeno vyšší konkurencí mezi stavebními firmami.


Povinností zadavatele je stanovit správnou cenu. Pokud naznačí, že očekává vyšší cenu, obvykle ji dostane a netlačí tak na efektivitu.Miloslav Kala

Nabídky firem jsou tak díky veřejné soutěži o třetinu až polovinu nižší než cena, kterou byl stát podle původních projektů ochoten zaplatit. „Cenové normativy v sobě zřejmě obsahují nějakou vatu, která vede k těmto velkým rozdílům. A to je nebezpečné, je třeba je upravit,“ upozorňuje Kala.

Pokud by totiž firmy dlouhodobě šly pod své náklady, případně šetřily na kvalitě díla. Podle závěrů kontroly to ale není případ České republiky, protože stavíme za srovnatelné ceny jako v Německu, Polsku nebo Řecku.

Ředitelství silnic a dálnic si musí hlídat i minimální cenovou hladinu, čemuž se věnuje i NKÚ. U podezřele nízkých nabídek je dokonce zadavatel ze zákona povinen si ověřit, zda nejsou pod rozumnou úrovní.

„Budujeme benchmarkingový systém, ve kterém naleznete ceny na jednotlivých trzích, ať už jde o léky nebo dálnice. Chceme je srovnávat, aby na jedné straně nebyly nepřiměřené zisky, ale zároveň aby stát firmy nevydíral,“ uzavírá.

Provází výstavbu dálnic korupce? Poslechněte si celé Interview Plus >>