Dagmar, narozená v roce 1951 v kriminále na Pankráci

V době nejsilnějšího komunistického teroru, tedy na počátku padesátých let, se politickým vězenkyním v kriminále na pražské Pankráci narodilo několik desítek dětí. Část jich zemřela kvůli nedostatečné péči a byly tajně pohřbívány na hřbitově v Ďáblicích.

Zdena Mašínová kdysi vzpomínala, že se o pohřbívání mrtvých novorozenců dozvěděla náhodou už v padesátých letech, když hledala hrob své matky, jejíž tělo jí bolševičtí pohlaváři odmítli vydat. Citujeme z článku Jiřího Ashera:

"Chtěla jsem alespoň zjistit, kde je maminka pohřbená. Až po delší době, mi tajně jeden policista poradil, ať jdu na hrobníkem na hřbitov v Ďáblicích. Tam jsem se dozvěděla kde maminka leží (…) Hrobník mě za úplatu nechal nahlédnout na plány šachet, které patřily pankrácké věznici a ukázal mi, ve které byla naše matka pohřbena. Zároveň mi prozradil děsivou věc, že do stejných šachet komunisté začali pohřbívat děti, které se v pankrácké věznici narodily politickým vězeňkyním. (…) I když se veřejně nesmělo o této věci hovořit, mezi lidi tyto informace pronikly. O několik let později, se na místě hromadných hrobů objevila nenápadná tabulka se jménem Pepíček Baumruk.“

Osudy matek, jejichž děti skončily v ďáblickém hromadném hrobě, nebyly zatím podrobněji zpracovány. A stejně tak se moc neví, jak se žilo dětem, které Pankrác přežily.

Jedním z nich je Dagmar Svejkovská, rozená Farská. Přišla na svět 27. července 1951, její maminku Dagmar Terebovou zavřeli, když jí bylo 19 let a byla těhotná:

„Tatínek vyprávěl, že 20. prosince 1950 přišli dva pánové, jeden se postavil ke kuchyni, druhý ke koupelně, kde se maminka zrovna koupala. Pak jí odvedli, a odsoudili za údajnou špionáž a vlastizradu.“

Rodiče Dagmar Svejkovské se vzali až v pankráckém kriminále. O jejím osudu se dozvíte víc z Příběhů 20. století, které vysíláme Rádio Česko v premiéře v neděli 6. ledna 2013 po 10. hodině a v repríze v sobotu 12. ledna 2013 po 13. hodině.

autor: adr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.