Cyril Höschl: Volba prezidenta? Jsme teď jako po velkém fotbalovém zápase. Ostré emoce zase vystřídá rozum

31. leden 2023

Vyhrocené emoce, vyvolané mimo jiné i strašením válkou, provázely kampaň před druhým kolem přímé volby prezidenta. Proč si společnost nedokázala udržet patřičný nadhled? Proč i debaty o politice dokážou v některých případech rozdělit přátele, či dokonce členy rodiny? Jak příkopy znovu zasypat? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak mozek reaguje na existenciální hrozbu, i to, v jakém okamžiku přestává strach zocelovat.

„Emoce byly během volby prezidenta vyhrocené natolik, že to některé jedince dovedlo i do psychiatrické ambulance,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl. Atmosféra vykopaných příkopů a zákopů tu ale podle něj byla i předtím. Volby je jen prohloubily a strašení válkou tak padalo na úrodnou půdu.

„Uvědomme si, že společnost žije od roku 2019, kdy začala pandemie a restriktivní opatření, pod neustálým tlakem. Pandemický stres byl vleklý, soustavně živený statistikami mrtvých. Posléze se přidal strach z války na Ukrajině a z přívalu ukrajinských uprchlíků. Volby této atmosféře moc nepřidaly.“

Symbol naděje

I když je stres podle psychiatra do určité míry zocelující a má otužující charakter, když je příliš silný nebo vleklý, oslabuje a vede k civilizačním chorobám a poruchám. „Prezidentské volby situaci nijak nezlepšily. Lidé se zakopali do svých názorových zákopů a bublin. Atmosféra se vyostřila a v mnohém připomínala významný fotbalový zápas, kdy mnohým fanouškům hrozí infarkt.“

Čtěte také

Proč ale zrovna prezidentské volby vyvolávají tolik emocí? „Jsou to volby velmi osobní. Založené na určité identifikaci, přestože postava prezidenta zcela objektivně není zdaleka tak důležitá. Je to ale symbol, do kterého si promítáme českou historii, českou státnost, úroveň a styl politiky, naši orientaci.“

Potřeba mít symbol, který nás jako jedince reprezentuje, ožila podle Cyrila Höschla po roce 1989 s postavou Václava Havla. „Havel byl pro většinu obyvatel této země naprosto neznámou postavou. Během pár týdnů se ale z něj stal symbol naděje, kterou doprovázela nadměrná očekávání. A i teď mnozí cítí s příchodem nového prezidenta naději, že se všechno vyřeší a budou světlé zítřky. Zapomínají ale, že znovu budeme vystaveni realitě, která bude nezávislá na našich snahách a na našem konání.“

Jak zasypat příkopy?

Vyhrocené emoce, které provázely předvolební kampaň, byly zkouškou i pro dlouholetá přátelství, nebo dokonce vztahy v rodinách. Otázku, jak komunikovat s blízkými lidmi, kteří mají odlišný politický názor, si tak kladli mnozí. „Jedna rada je vyhnout se tématům, na kterých se vztah láme. Nebo je možné pokusit se získat určitý odstup. Uvědomit si, že s tím svět nestojí ani nepadá, a zkusit mentálně se vžít do druhé strany. Když se totiž člověk obuje do myšlení druhého, zaujímá k němu daleko tolerantnější postoj, protože si řadu věcí uvědomí.“

Čtěte také

Pokud už došlo k narušení, či dokonce přerušení vztahu, radí Cyril Höschl najít taková témata, která pomohou kontakt znovu navázat. „Říci si, že to jsou přece rodiče, kteří mě vychovali. Přece je neodepíšu jenom kvůli tomu, že jsme se neshodli na prezidentské volbě. Čili nasadit rozum.“

Rozum totiž vždycky s postupujícím časem převáží nad emocemi. „Emoce jsou daleko efemérnější než racionální postoj. Podívejme se třeba na hodnocení druhé světové války nebo roku 1968. Původní ostrá emoce odezní a my jsme schopni řadu věcí nahlédnout jinak a do určité míry i odpouštět.“

Podobná situace podle psychiatra nastane i teď po volbách. „Jsme teď jako po velkém fotbalovém zápase. Emoce, které nám brání komunikovat, postupně utichnou. A myslím si, že Petr Pavel si teď dává velký pozor na to, aby svými projevy posiloval sjednocující aspekt a nesypal sůl do ran poražených,“ uzavírá Cyril Höschl.

Spustit audio

Související

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.