Cukrovka je ve vyspělých zemích na ústupu. Osvěta funguje, raduje se vědkyně

Poruchou metabolismu sacharidů na světě trpí více než 425 milionů osob. Jde přitom o onemocnění, které u odborníků někdy vyvolává pocit bezmoci. Přestože totiž dobře známe jak mechanismus vzniku, tak i preventivní opatření, počty nemocných stále rostou, což potvrzují také údaje Mezinárodní federace pro diabetes.

Čtěte také

Přistupujte k cukru jako k cigaretám, doporučuje britský think-tank. Rizika jsou srovnatelná

Odhaduje se, že cukrovka v roce 2045 bude komplikovat život asi 700 milionů lidí, tedy o třetinu více než v současnosti. Určitou roli v tom hrají také demografické změny, protože k onemocnění jsou náchylnější starší lidé. Dalším faktorem v rozvoji diabetu je obliba podniků rychlého stravování a průmyslově zpracovaných potravin, které ovlivňují rovnováhu metabolismu cukrů.

Situace je o to komplikovanější, že cukrovka II. typu se rozvíjí plíživě bez toho, aniž by to nemocný tušil. Kvůli nadměrné konzumaci sacharidů a nedostatku pohybu se u postiženého zvyšuje hladina krevního cukru, na což slinivka reaguje nadměrnou produkcí inzulinu. Buňky se ale vůči němu postupně stávají rezistentní a hladina cukru v krvi zůstává zvýšená. To poškozuje cévy, játra, ledviny, sítnici a další orgány.

O cukrovce II. typu se často mluví jako o nemoci z blahobytu, protože ji způsobují nadměrná konzumace jídla a nedostatek fyzické aktivity. A skutečně se zdá, že onemocnění se rozšiřuje tam, kde lidé nedostatkem jídla netrpí.

Nových pacientů ubývá

Nicméně australská vědkyně Dianna Maglianová z Bakerova ústavu pro kardiovaskulární choroby a diabetes při univerzitě Monash v Melbourne si před dvěma lety povšimla dvou rozdílných zpráv o cukrovce ve Spojených státech.

Čtěte také

Chudoba se nejspíš dědí. Její zdravotní dopady odnesou i další generace

Údaje ji zaujaly, protože nově nemocných přibylo méně, než se předpokládalo. Po detailnější analýze dokonce vyšlo najevo, že nových pacientů ve srovnání s předchozími dekádami ubylo. Výzkumnice se svým týmem proto vyhodnotila zprávy o počtech cukrovkářů v různých oblastech za několik desetiletí. „Mohli jsme analyzovat data z celkem 105 oblastí, a to zpětně až do 70. let minulého století,“ říká Maglianová.

Odborníci vypočetli, kolik nově nemocných v jednotlivých desetiletích přibylo. K dispozici měli ovšem pouze údaje z rozvinutých zemí. Ukázalo se, že počty pacientů s cukrovkou se zvyšovaly do roku 2005. Nejvíce nových případů lékaři zaznamenali v 90. letech. Od roku 2006 ale čísla stagnují, někde dokonce klesají.

Mezi lety 1900 a 2005 přibývalo nemocných ve dvou třetinách zkoumaných oblastí, ve 31 procentech regionů se stav neměnil a ve dvou procentech došlo k poklesu. Po roce 2006 byla cukrovka diagnostikována více lidem už jen ve třetině oblastí, v další třetině se dokonce počet nových onemocnění snížil.

Nově hlášené případy diabetu poklesly především v Severní Americe, Evropě a Asii. Jedná se například o Skotsko, Švédsko, Velkou Británii, Norsko, Izrael, Švýcarsko nebo Hongkong. Největší ústup výzkumníci zaznamenali v některých regionech Spojených států a ve Velké Británii. Naopak nárůst cukrovky pokračuje v Německu, Jižní Koreji a částečně také v USA.

Jíme zdravě

Rozdílné výsledky ve Spojených státech Maglianová vysvětluje tím, že její tým zkoumal odlišné skupiny obyvatel. Některé zprávy zahrnovaly údaje například pouze o Afroameričanech, jiné se zabývaly jinými etniky. „Mezi Američany evropského původu počet nově nemocných diabetem klesá, naopak mezi Afroameričany nebo Hispánci roste,“ podotýká výzkumnice.

Čtěte také

Jak vás změní hubnutí? Max bojoval s nemocí a obrovskou obezitou. A získal zpět chuť do života

Zjištění, že mezi členy určitých populací je cukrovka na ústupu, je podle Maglianové malou nadějí. „Domníváme se totiž, že osvěta funguje,“ věří odbornice. S jistotou to ale říct nemůže, protože například v Austrálii lidé všeobecně dbají na zdravější stravu. Navíc mladší generace se věnuje sportu více než starší ročníky.

Je také možné, že pozitivní výsledky studie odrážejí situaci zkoumaných osob. Vědci se totiž zabývali především vzdělanějšími lidmi s vyššími příjmy. Maglianová proto věří, že celosvětové kampaně k prevenci diabetu se v budoucnu projeví také na snížení počtu nových onemocnění.

Jestli tomu tak skutečně bude, budou muset prokázat další výzkumy. Vědci se nyní chtějí zaměřit na rozvojové země. Právě v těchto státech se kvůli zvyšujícímu životnímu standardu a prodlužování délky života očekává razantní nárůst počtu nových diabetiků, uzavírá německý list Die Welt.