Čučkaři? Ze zpráv tajných služeb byl kdysi běsný i Václav Klaus, vzpomíná jeho mluvčí Vadim Petrov

Petr Hartman: „Čučkaři“ z BIS znervózňují prezidenta Zemana

• Upravit
• Smazat

„Čučkaři“ nepotřebují ve svém čele generála. Musí jim stačit plukovník. Myslí si to prezident republiky Miloš Zeman.

Vystudoval hru na kytaru, pak pracoval jako dramaturg České televize, ale i jako mluvčí Úřadu vlády za dob vlád Václava Klause st. Dnes píše knihy, dělá public relations, učí manažerským dovednostem nebo politickému marketingu.  

V jeho CV najdete ale i zpravodajský kurs u britské tajné služby MI5 a po roce 1989 se Vadim Petrov podílel i na transformaci socialistické Státní bezpečnosti na demokratickou tajnou službu. Co pak říká na nedávný výrok prezidenta Miloše Zemana, podle kterého jsou naše tajné služby jen „čučkaři“? Hlava státu označila ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a šéfa BIS za „čučkaře“ a „chudáky“, co se snažili jen zviditelnit…

BIS nikdy nedokazuje

„Víte, tajné služby vám nedokazují, co tvrdí. Nevíte, jak k tomu dospěly a do jaké míry to je (nebo není) pravda. To, co tvrdí, jsou navíc informace, které neočekáváte,“ popisuje Petrov. „Řada exaktně uvažujících lidí, kteří potřebují pro své rozhodnutí důkazy, mohou jen z podobných tvrzení propadat emotivním komentářům,“ dodává. 

„Pamatuju na to, jak z toho byl Václav Klaus běsný. Když mu řekli, že toho a toho podezřívají z takového činu, tak se zeptal proč a dozvěděl se, že mu to nemohou říct. Protože to je tajné. A na otázku, co s tím má dělat, se dozvěděl, že je to jen jeho věc,“ vzpomíná Petrov.

Alexandr Mitrofanov: Ruský obhájce lidských práv jde do vězení za odkaz na Facebooku

• Upravit
• Smazat

Lev Ponomarjov je 77letý obhájce lidských práv. Býval blízkým spolupracovníkem Andreje Sacharova.

V rozhovoru se dostal i k informačním, nebo taky hybridním válkám současné doby. „Vojáci vám přiznají, že abyste se mohli v 21. století ubránit, musíte umět útočit. Když to neumíte, tak se neubráníte. Když se pak touto optikou podíváte na lidi, co jsou odpovědni za bezpečnost země, tak vždy nejdřív útočí. Nevysvětlují. Obrana a útok tak splynuly v jedno. Zároveň ale nemám pocit, že bych z toho měl mít nějaké trauma… Život jde dál, jen toho člověk víc ví a vaše představivost je občas tak víc vybičovaná. Ale nic víc bych v tom nehledal.“ 

Kdo banuje Facebook?

Informace a zprávy dnes k lidem proudí nejrůznějšími internetovými kanály. Sociálními sítěmi je svým způsobem fascinován i Vadim Petrov. „Internet je neuvěřitelný projev přímé demokracie. Vy můžete kohokoli oslovit, vlastně s čím chcete, tedy v rámci zákonných limitů.“

Sám prý zjišťoval, co se stane, když limity a hranice překročíte. „Facebook dává uživatelům ban, na den, měsíc nebo víc, a to proto, že zveřejnili nahou fotku, promluvili nevhodně o islamistech nebo třeba o barvě pleti… Když jsem se ptal, kdo to dělá, tak kromě nějaké skupinky, která je snad někde u nás, tak vám ten ban dojde z JAR, kde sídlí lidé, kteří dozorují chování na Facebooku v ČR,“ zjistil Petrov.    

Facebook čelí dalšímu skandálu. Soukromá data poskytoval jiným společnostem

• Upravit
• Smazat

Deník New York Times odhalil další skandál Facebooku. Společnost podle jeho zjištění roky sdílela soukromé informace svých uživatelů s dalšími technologickými firmami. Mezi nimi byly například Apple, Microsoft, Netflix nebo Spotify.

Pak se ale ptal, jestli to jsou našinci, protože jen my dokážeme „rozplést to předivo sociokulturního rámce. Kde je to ironie, sarkasmus, satira… Oni mají nějaký slovník s klíčovými slovy a podle toho jedou. Poučený český uživatel sociálních sítích proto tak rád vytečkovává slova nebo písmena vynechává. Aby umělá inteligence nevhodná slova prostě nezachytila.“

Napsat dobrý status není jen tak

Petrovovi nedávno vyšla i nová kniha Načítání, ke které ho inspirovaly právě sociální sítě (ve spojení s šamanstvím). Tehdy totiž sítě objevil a vtáhlo ho to jako médium. „Něco tam napíšete a další to pochopí přesně naopak. To je taková nikdy nekončící story, protože pak přemýšlíte, jestli jste to špatně naformuloval, nebo byla myšlenka příliš složitá? Nebo jsem neprorazil zažité vzorce myšlení těch druhých? Nikdy vlastně nevíte, co jste udělali špatně…“

Přemýšlel, jak psát posty na Facebooku tak, „aby nebyly brutálně primitivní, jako že je někdo pitomec, nebo aby reakce nebyla jen ‚like‘.  Takže jsem se je snažil psát tak, aby to ostatní nutilo přemýšlet, a pak jsem, poznamenaný tímto úsilím, napsal knihu.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.