Čtyřicet let od námořního konfliktu o Paracelské ostrovy
Server BBC objasňuje souvislosti teritoriálního sporu o zdánlivě bezvýznamné ostrovy východně od vietnamského a jižně od čínského pobřeží. Čínský generál Fang Feng-chuej totiž koncem týdne prohlásil, že čínská vrtná souprava v Jihočínském moři, která vyvolala nepokoje ve Vietnamu, se nachází v čínských teritoriálních vodách a bude pokračovat ve své činnosti navzdory násilnostem ve Vietnamu. Spor tak bude zcela jistě gradovat.
Ale nebude to poprvé. Před čtyřiceti lety padlo v bitvě u ostrůvků několik desítek vietnamských vojáků. „Je příznačné, že letos vůbec poprvé oficiální vietnamská média incident připomněla. Čtyři dekády mlčení, a náhle se odevšad vyrojily desítky článků a vzpomínek,“ píše BBC.
Před bitvou kontroloval Vietnam část souostroví, označované ve vietnamštině Hoang Sa, a část držela Čína, která enklávě říká Si-ša. Úplný nárok na teritorium si přitom dělaly obě země, včetně Tchaj-wanu.
19. ledna 1974 vypukl střet mezi čínskými silami a jihovietnamskou armádou. Tři ze čtyř jihovietnamských válečných lodí musely ustoupit, a čtvrtá se potopila i s kapitánem na palubě. Peking ovládl celé souostroví a vyhlásil na něm prefekturu San-ša.
Do roku 1974 si nárokoval ostrovy Saigon, ale po skončení vietnamské války obnovil své nároky na ostrovy také Hanoj, metropole sjednocené země. Námořní střet z roku 1974 byl však na severu tabu a nefiguroval ani v učebnicích historie. Padlí vojáci byli totiž nepřátelé komunistického Vietnamu.
„Dnes se ale věci mění. Není už Sever a Jih, je jenom jeden Vietnam. Politici přicházejí a odcházejí, ale historická fakta zůstávají,“ říká námořní historik Nguyen Nha. Je to patrné i vtisku. Hlavní deníky Thanh Nien a Tuoi Tre přinášejí na pokračování články o okupaci ostrovů a nepokrytě chválí hrdinství jihovietnamských námořníků.
Přitom ještě před měsícem by to bylo nepředstavitelné. Soudruzi v Hanoji jsou velmi opatrní na protičínské provokace a vědí, že nacionalistické vášně se mohou snadno vymknout kontrole. „Nynější publikační smršť dostala nepochybně zelenou z nejvyšších míst,“ konstatuje BBC.
Premiér Nguyen Tan Dung prý řekl loni v prosinci skupině prominentních historiků, že vedle událostí z roku 1974 chystá režim také velké vzpomínkové oslavy čínsko-vietnamské války z počátku roku 1979. Podle předsedy vlády je třeba doplnit o zmíněné události hlavně školní učebnice.
Osmnáct dní trvající vojenské střetnutí Číny a Vietnamu vypuklo 17. února 1979, když čínská armáda zaútočila na severní Vietnam. Dobyla a zničila přitom několik pohraničních měst, ztratila však obrovské množství tanků a další zastaralé výzbroje. Poté obě strany vyhlásily dosažení vítězství.
Neoficiálně šlo o trestnou výpravu za vietnamskou invazi do Kambodži, která znamenala konec hrůzovlády Rudých Khmerů. Čína však tehdy nezasadila podstatnou ránu ani jedné divizi vietnamské armády a nedonutila Vietnam stáhnout svá vojska z Kambodži, takže míra porážky na její straně je poněkud větší. Vietnam však dostala do mezinárodní izolace, která trvala až do tamní „perestrojky“ v roce 1986.
Co se týče konfliktu z roku 1974, emeritní australský profesor Carlyle Thayer vidí v jeho připomenutí snahu zvýšit domácí prestiž a legitimitu a vzít ideologickou munici vietnamským emigrantům. Bývalý kontradmirál Ho Van Ky Thoai, který bitvě o ostrovy velel a dnes žije v USA, je obratem v Hanoji potěšen.
„Konečně jim došlo, že jim hrozí z čínské strany nebezpečí. Ale možná už je pozdě,“ řekl bývalý bojovník za svobodu Vietnamu. Podle něj je nyní žádoucí, aby komunistická vláda ocenila všechny jihovietnamské vojáky a dodatečně jim udělali státní vyznamenání.
Skeptikové však upozorňují, že vlastenecká karta může pouze zakrývat rostoucí ekonomické potíže Vietnamu. Ze všech stran jsou slyšet stížnosti na nízkou životní úroveň, a v květnu začalo u soudu jeden z největších přelíčení se zkorumpovanými straníky.
Jiní nespatřují v razantním postoji Hanoje vůči Pekingu nic jiného než snahu vzdorovat teritoriální rozpínavosti Číny. „Vietnamu hrozí, že utrpí v Jihočínském moři bezprecedentní národní a vojenské ponížení. S tím je třeba něco dělat,“ varuje historik Nguyen Nha.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
