Čtvrtstoletí po rozpadu: jak si stojí samostatné Česko a Slovensko

Vila Tugendhat – Brno, L. Mies van der Rohe
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vila Tugendhat – Brno, L. Mies van der Rohe

Československo zaniklo po 74 letech existence s posledními vteřinami posledního prosincového dne roku 1992. Před pětadvaceti lety a několika dny k tomu. Pro mnohé, hlavně pro ty mladší už je to jen pouhá historie, také by se řeklo retro – vždyť uvažujeme o události staré celé čtvrtstoletí.

Detailní diagnózu rozpadu federace poskytli v uplynulých týdnech a měsících politici i historici. Některé otázky ale stále zůstávají bez odpovědi. Kam oba národy rozchod nasměřoval, jak je formuje, co si odnášejí ze společného soužití a mohou z něj stále čerpat?

Odpovědi jsme hledali se spisovatelem a vydavatelem Fedorem Gálem, mužem, který po rozpadu federace našel v Česku nový domov, a také s Eugenem Kordou, novinářem, reportérem a publicistou, který úzce spolupracoval a spolupracuje s českými médii.

Společně jsme se zamysleli nad tím, jestli a jak se na rozpadu podepsal fakt, že Češi jsou považováni za spíše ateistický národ, zatímco Slovensko přestavuje opak. "Fakt je ten, že Češi jsou extrémně sekulární a liberální země a Slováci zase více religiózní. Nicméně, co to znamená? Uvědomte si, že religiózní Slovenko dokázalo několikrát volit čisté komunisty ve svobodných volbách," říká Fedor Gál a dodává, že při rozpadu sopečného státu působily spíše politické faktory.

S oběma hosty jsme uvažovali také nad tím, zda vůbec existovalo cosi jako duše nebo společná identita Československa. "Když jsem si zapnul rádio nebo televizi, tak jsem vůbec nevnímal, že nějaká čeština existuje. Ten jazyk mi byl stejně blízký jako slovenština. Takže ano, byl jsem Slovák, ale zároveň jsem byl i Čechoslovák. Já jsem rozdělením přišel o půlku své duše," říká Eugen Korda, který v Praze vystudoval filmovou a televizní dramaturgii na FAMU. Fedor Gál v této souvislosti upozorňuje, že úvahy nad společnou identitou mají řadu vrstev. A nejde jen o ryze nacionální či popisná kritéria. Graduovaný sociolog i ekonom vyjadřuje v této souvislosti názor, že T. G. Masaryk se mýlil, když definoval úzce spjatou společnou národní identitu Čechů a Slováků.