Čtvrtstoletí od války v Bosně: Nesmát se a být tlustý. To bylo v Sarajevu největší hanbou

30. březen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00466772.jpeg

Před čtvrt stoletím vypukly boje mezi znesvářenými etniky v Bosně a Hercegovině. Zahynulo tehdy téměř sto tisíc lidí, domovy musely opustit necelé dva miliony obyvatel. Konflikt byl vůbec nejhorším na území Evropy od 2. světové války. Dnes spolu Bosňáci, Chorvaté i Srbové žijí v míru v jednom státě, spory mezi nimi dále přetrvávají.

Válku už nikdy nechtějí, o budoucnosti země ale mají pochybnosti. Pětadvacet let od vypuknutí konfliktu Bosna a Hercegovina zůstává etnicky a nábožensky rozděleným státem, který patří k nejchudším v Evropě. Jen za poslední dva roky ho opustilo na 80 tisíc převážně mladých lidí. Evropští představitelé poukazují na špatnou hospodářskou situaci a korupci. Všichni shodně vylučují možnost, že by v Bosně opět došlo k bojům mezi jednotlivými etniky.

Okna bez skla, zakrytá jen fóliemi či igelitem, na stole zapálené svíčky a hrnky na kávu. 76tiletý Alija Behmen drží v ruce jednu z mála fotografií z bosenské války, které tehdy pořídil. Černobílá vzpomínka na dobu, kdy panovalo příměří.

Alija Behmen se stal v roce 2001 premiérem Bosny a Hercegoviny

Pan Behmen většinu války prožil ve svém bytě ve třetím patře činžovního domu nedaleko centra Sarajeva. Město bylo obléháno 1429 dní. Na co prý pan Behmen nezapomene, byl strach, který prožíval. Strach, na který si přesto postupně zvykl. A také na prázdný žaludek. Hladem trpěli všichni. Nefungovala elektřina, lidé trpěli zimou, proto i pan Behmen spal vždy v kabátě. Nejhůře na tom byly rodiny s malými dětmi. A nikdo nevěděl, kdy utrpení skončí.

Největší úspěch - neúplatnost

Mnozí si navzájem pomáhali, bez ohledu na odlišnou víru či původ. Alija Behmen je muslim, sunnita, pro vodu s ostatními chodil do sousedního biskupství. Důležitá byla i psychická podpora. I v nejtěžších chvílích se snažil ostatní rozveselit.

Své ženě, kterou se synem poslal do bezpečí do České republiky, psal, že největší hanbou v Sarajevu během bosenské války bylo nesmát se a být tlustý. Šlo o přirozený obranný mechanismus. Válka trvala čtyři roky a hned jak skončila, vrátila se domů i rodina pana Behmena.

Vládní budova v centru Sarajeva po zásahu tankovou střelou během obléhání v roce 1992

Paní Zafra Behmenová se od příjezdu do Sarajeva snažila na všechny hrůzy zapomenout. Do obnovy zničené země se zapojil i Alija Behmen, vzděláním ekonom, který se dal na politiku. Pan Behmen se stal v roce 2001 premiérem Bosny a Hercegoviny. Za svůj největší úspěch považuje neúplatnost.

Tedy něco, co by v demokratických zemích mělo být normální. Bosna a Hercegovina je podle Transparency International až na 83. místě korupčního žebříčku ve světě a jak ukázal průzkum veřejného mínění, celé dvě třetiny obyvatel viní současné politiky z braní úplatků. Jinými slovy se bývalý předseda vlády chlubí tím, co je jinde v Evropě běžné. I díky tomu ho lidé zvolili i starostou Sarajeva, v jehož čele stál v letech 2009 až 2013. A Sarajevo vnímá jako metropoli, kde spolu bez problémů žijí muslimové, katolíci, pravoslavní i Židé.

Podobně jako jinde v Evropě jsou podle pana Behmena problémem nacionalistické strany a negativně vnímá i vliv ze zahraničí, ať už z Ruska nebo ze Saúdské Arábie. Jak ale dodává, Bosna a Hercegovina v minulosti přežila mnohem horší časy, proto i nadále věří, že jako jednotný stát Bosňáků, Chorvatů a Srbů zůstane i nadále.

autor: mir
Spustit audio