Crowdfunding - financování pomocí veřejné sbírky

Také Socha svobody se v Hudsonském zálivu tyčí jen díky tomu, že Joseph Pulitzer vyhlásil veřejnou sbírku.

Internet, sociální sítě a angažované komunity ale daly crowdfundingu zásadně nový rozměr. Výrazně přiblížily autory a přispěvatele a daly šanci i menším projektům a potvrdily, že je o ně zájem.

Jen loni u nás například vyšlo víc než 20 knih financovaných veřejnou sbírkou. O peníze na specializovaných serverech si přitom říkají jak známí umělci, tak začínající autoři.

Oslovení komunity je zajímavá cesta pro ty, kterým se nepovede sehnat jiné investory. Pomoci tak můžou fanoušci i lidé, kteří daný projekt neznají. Autor jim pak nabídne za jejich příspěvek nějaké odměny. To je základní princip crowdfundingu.

Čtěte také

Nejnižší příspěvky v řádu desítek korun odměňuje mnoho žadatelů takzvanou karmou. To je dobrý pocit. Poděkování nebo třeba uveřejnění jména na webových stránkách projektu. U vyšších částek se ale může jednat i o umělecká díla.

Úspěšným příkladem může být například český komiks Na břehu snů, resp. On the Coast of Dreams, připravovaný scénáristou Viktorem Šauerem a výtvarníkem Michaelem Petrusem, který získal velkou podporu na největším americkém crowdfundingovém serveru Kickstarter.

Čtěte také

Podobnou úspěšnost jako americký Kickstarter má český server Hithit. Potřebné finance tu získá zhruba 43 procent projektů.

Podle spoluzakladatele serveru Pavla Eichlera je základem dobře zpracovaný projekt a důvěra. Autoři totiž ručí za dodržení závazků jen svým dobrým jménem. Současně v něm funguje jakási inteligence davu, která určuje, kterému projektu lze věřit a kterému nikoliv.

Samotné zveřejnění projektu ale nestačí. Za úspěšnou sbírkou často stojí práce na plný úvazek. Je třeba vyvinout hodně úsilí.

Poděkování tvůrců Kingdom Come: Deliverence za podporu na Kickstarteru|foto: oficiální stránky Kingdom Come: Deliverance

Také je nutné počítat s režijními náklady. Například server Hithit proto klientům radí navýšit potřebnou částku až o 20 procent. V případě úspěchu je totiž 9 procent jeho provize, navíc 2 až 3 procenta jsou poplatky za transakce, a další náklady vznikají při distribuci odměn.

Na druhou stranu zájemci o komunitní financování často dostanou více peněz, než žádali. Sbírka totiž není omezena cílovou částkou, ale časem. Není vůbec výjimkou, že určité projekty vybírají 400 procent původně stanovené částky.

O komunitní financování se nejčastěji uchází umělci. Typicky hudebníci a spisovatelé. Senzaci často vzbuzují filmové projekty.

Čtěte také

Podle kulturologa Maria Kubaše je specifikem crowdfundingu vázanost na region nebo vázanost na nějaký malý segment v kulturní produkci, což je dle něj největší sílou a zároveň největší slabinou crowdfundingu.

Zdaleka nejúspěšnějšími žadateli o podporu jsou ale tvůrci počítačových her. Například čeští Warhorse za jediný měsíc vybrali na vývoj hry víc než 30 milionů korun. Kromě peněz ale vytěží z crowdfundingu úspěšné projekty i reklamu.

Také dodává, že crowdfunding nemůže nějakým výraznějším způsobem rozdmýchávat celou kulturní produkci a financovat kulturu. Tímto způsobem se dle něj nedá financovat například památkový fond České republiky a podobně.

Čtěte také

O crowdfundingu se také hovoří v souvislosti s možnou ochranou proti pirátství. Zejména v tom duchu, že se přispívající komunita často výrazně podílí i na tvorbě produktů a nemá tak zájem o jeho nelegální šíření.

Dle Kubaše je pak na crowdfundingu úžasné zejména, že mají šanci úplně všichni. Dle něj crowdfunding dokazuje, kolik lidí je kreativních, aniž by za sebou měli velké produkční studio, aniž by za sebou měli velkou minulost, co se týče produkce čehokoliv, aniž by za sebou měli úžasné vzdělání v podobě akademií a nejlepších škol a tak dále. Není třeba nic jiného než kreativita.