Covid si „žije svým životem“. Občas některá varianta přeskočí celý kontinent

U chřipky v zásadě platí, že to, co teď koluje na jižní polokouli, budeme nejspíš za půl roku mít u nás. Sestavují se podle toho i vakcíny. Z jižní polokoule sice máme celkově méně dat, ale to podle odborníků nevadí. Covid-19 je sice také sezónní respirační onemocnění, ale tím podobnost s chřipkou končí.

Čtěte také

Západ se na úroveň před pandemií dotáhne až za dva tři roky. Může za to ruská agrese, ne covid, zdůrazňuje ekonomka Matesová

„Covid si do jisté míry žije svým životem. Varianty se objevují v intervalech i kratších než daná sezóna, a některé varianty se třeba na některém kontinentě vůbec nevyskytnou,“ říká epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

Větší rozdíly mezi severní a jižní polokoulí u covidu způsobuje například to, že Austrálie, Nový Zéland a další země na jih od rovníku stále volí strategii izolace lidí s covidem.

Afrika nemá tolik seniorů

Složení lidské populace v jižní Africe a Jižní Americe je také nesrovnatelné s těmi evropskými. Protože se v Africe lidé dožívají v průměru nižšího věku, není u nich tak výrazná skupina zranitelných seniorů jako v Evropě.

Navíc v řadě afrických zemí není covid tak ostře sledovanou nemocí jako u nás a nemají podrobná data o tom, jak se šíří. To by mohl být potenciální zdroj problémů i pro nás, říká Tomáš Bendl z organizace Lékaři bez hranic.

Čtěte také

Nespavost po covidu? Spíš se projevila změna režimu, lidé méně chodili ven a tolik se nepotkávali

„Dokud tam proočkovanost bude nízká, existuje velké riziko, že tam budou vznikat nové a nové mutace, které ve finále mohou mít velmi negativní dopad i u nás.“

Pro vývoj epidemie záleží na tom, jestli nové mutace či varianty budou srovnatelné se současným omikronem, nebo budou způsobovat vážnější onemocnění. O případné nové variantě bychom se dověděli se skluzem dnů až týdnů, říká Jan Kynčl. 

Pro řadu afrických zemí zdaleka není covid hlavním zdravotním problémem. Podle Tomáše Bendla je to ale jedna z mnoha nemocí, které mohou v chudších poměrech poznamenat kvalitu zdravotní péče a dočasně vyřadit z práce už tak nedostatkové profese lékařů a sester.

Proto humanitární organizace vyzývají vyspělý svět, aby zjednodušil proces dodávek covidových vakcín do chudších zemí, protože je to v zájmu celého světa.

Víc si poslechněte v příspěvku Martina Srba.