To, co vy soudruzi provádíte, není to, k čemu bych směřoval, cituje Marxe filozof

4. květen 2018
Monument Karla Marxe v Saské Kamenici

Tento víkend si připomínáme 200 let od narození filozofa Karla Marxe. Jak na jeho filozofické dílo a myšlenky pohlížíme dnes? Hostem Magazínu Leonardo byl Jan Mervart z Filozofického ústavu Akademie věd České republiky.

„Zatímco v 90. letech byl marxismus nadávka, tak dnes pod vlivem zkušenosti v zahraničí, kde jsou Marx a marxismus jako součást intelektuálního dědictví živí dodnes, začíná být brán vážně,“ uvedl filozof.

Podle něj existuje od začátku napětí mezi marxismem jako vědeckou metodou a mezi marxismem jako politickým hnutím. „Už za Marxova života toto napětí bylo zjevné, a dále se prohlubovalo.“

Termín marxismus začal být používán až po filozofově smrti, tedy po roce 1883. „Marx by pravděpodobně nesouhlasil s interpretacemi politické praxe, jaké byly činěny v Sovětském svazu Vladimirem Iljičem Leninem a později Stalinem.“

Marx ve svých spisech, což jsou desetitisíce stran, jen naznačoval. Byl velmi činný v mezinárodním dělnickém hnutí, byl i autoritativní, ale jako teoretik. K tomu, co má být uděláno politicky a jak má být společensko-ekonomická realita měněna, se příliš nevyjadřoval. To bylo záležitostí až jeho následovníků.
Jan Mervart

V Marxových sebraných spisech také najdeme neskutečné množství polemik. „Například jednu s představiteli německé sociální demokracie, kde výslovně říká, že to, co soudruzi provádíte, rozhodně není to, k čemu bych chtěl směřovat.“

Při studiu ideologií státně-socialistických režimů velice často vidíme velký rozpor mezi teorií a praxí.

„Třeba stalinská ústava z roku 1936 je podle textu nejliberálnější ústava v tehdejším světě: zaručuje práva pro každého sovětského občana, práva národů na sebeurčení. Zároveň ale víme, že 2. polovina 30. let byly ty nejextrémnější časy v sovětském Rusku.“

Ideje marxismu jsou stále nově vytěžovány, tvrdí Mervart

Mervartovou specializací je marxistický humanismus. „Jde o myšlenkový pohyb, který můžeme sledovat nejen ve východní Evropě po Stalinově smrti.“

„Reaguje na tragickou zkušenost 2. světové války i stalinismu, odvrací pozornost od ekonomických a společenských determinant a do centra pozornosti staví člověka a vztah ke světu.“

Myslitelé tohoto směru se často vracejí k původním Marxovým textům, tzv. mladému Marxovi. „Mezi významné badatele v tomto směru patří český filozof Karel Kosík se svým dílem Dialektika konkrétního, ale i celá řada dalších, jako Robert Kalivoda nebo Josef Zumr.“

Směr marxistického humanismu má svůj vrchol 60. letech 20. století, v éře normalizace nebyl rozvíjen. „Jakkoli se celé téma u nás znovu pomalu otevírá, tak se nezdá, že by české prostředí výrazně přispívalo do mezinárodních marxistických debat.“

„Přesto je marxismus je v současnosti neustále nově vytěžován. Mezi významné osobnosti s ním spojené patří téměř popová hvězda současné intelektuální scény slovinský filozof Slavoj Žižek. To ukazuje, že síla a přitažlivost Marxových témat a námětů je stále velká,“ shrnul Jan Mervart.