„To, co teď spolu děláme, je pro tvé dobro.“ Slova, co kněz říká své oběti

Základem je vnímat problém sexuálního zneužívání z pohledu obětí, říká biskup Holub po setkání s některými z nich

• Upravit
• Smazat

První vojenský kaplan v české armádě a stávající plzeňský biskup Tomáš Holub se jako jeden z mála postavil otevřeně k sexuálnímu zneužívání duchovními a přiznal zahanbení za celou církev. Je ale přesvědčen, že církevní společenství k podobnému přístupu směřuje také.

„Co víme alespoň z nějakých statistik, jen potvrzuje mou osobní zkušenost z praxe. V rodinném prostředí skutečně dochází k sexuálnímu zneužívání nejčastěji,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory advokát Bartoň.

Všechny formy zneužívání ale narážejí na to, že oběti se s tím samy nechlubí a nikomu to dlouho ani neřeknou. „Často se ani samy za oběti nepovažují a zpracují to po nějakých 10 až 20 letech. Až tehdy si doopravdy uvědomí, že onen vztah, ve kterém se nacházely, měl zneužívající charakter. Že fyzické jednání nebyla jen prostá náklonnost, ale sexuální zneužití,“ vysvětluje.

Primárně jde totiž o sexuální uspokojení pachatele, který je velmi často v nadřazeném nebo mocenském vztahu k oběti. Běžnou reakcí psychiky oběti je pak prý oddělení nebo popření toho, co se doopravdy stalo. To proto, aby takový člověk vůbec dokázal dál žít sám se sebou.

Vytěsnění události

„Psychika oběti událost vytěsní, přeznačí a než dojde k poznání, než to člověk sám v sobě zpracuje, uběhne hodně vody.“ Dělá to i pachatel?

„Nejsem si jistý, jestli tady hraje roli nějaká vědomá manipulace zneužívaného. Spíš bych řekl, že se staví do role, že šlo o něco zcela normálního, běžného. To, co teď spolu děláme, je pro tvé dobro. Potřebuješ to ke svému duchovnímu růstu, ke kterému se ti snažím pomoc. Oběť se taky může dozvědět, že tomu nerozumí a ani rozumět nemůže kvůli svému mládí nebo nevzdělanosti. Zneužití je pak pro oběť to nejlepší, co pro ni může kdo udělat,“ popisuje Bartoň chování, které je charakteristické pro excesy v církvích.

Halík: Největší církevní bojovníci proti homosexuálům s tím zpravidla mají sami problém a vedou dvojí život

• Upravit
• Smazat

Sexuální skandály katolických duchovních nebo nedávný papežský summit ve Vatikánu povedou jen k ještě většímu rozdělení katolické církve. Alespoň to tvrdí hosté pořadu Plusu Vertikála, Tomáš Halík a Jan Jandourek.

Kdy se vlastně oběti sexuálního zneužívání kněžími dostávají ke světskému soudu? „Většina obětí jde za světskou justicí až ve chvíli, kdy je zklame ta církevní. Asi nejčastější reakcí je ale nedůvěra v tvrzení obětí. Jakási presumpce neviny pachatele, který je totiž obvykle populární, úspěšná osoba, Oběť jakoby chtěla toho úspěšného dehonestovat.“

Když se pak objevilo obětí víc, tak se uplatňoval systém zahlazování. „Dalo by se říct, že tady byla snaha uchránit dobrý obraz organizace předcházením skandalizace.“  

Usvědčení pachatelé u církve končí

Církevní právo to podle advokáta obětí sexuálního zneužívání „samozřejmě neschvaluje. V posledních desetiletích dokonce říká, že je třeba postupovat proti sexuálnímu násilí v církvi poněkud striktním způsobem. Církve by se s tím měly ve svých vnitřních strukturách umět vypořádat a některé, jako je římskokatolická, se rozhodla s policií spolupracovat a oznámené případy jim taky hlásit.“

Bartoň přiznává, že není expertem na kanonické právo, ale „ty nezávažnější tresty souvisejí s koncem kněžské role, kdy by odešel sám, nebo k tomu byl donucený.“

Nový trestní zákoník napravil i dobu promlčení tohoto skutku. Až dosud platila 12letá promlčecí doba, teď začíná běžet až po dovršení 18. roku věku oběti a protože jde o závažnou trestnou činnost, tak je lhůta už 15letá.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.